Rytmizace!

puero: Chápu, ale myslím si že to je částečně totéž. Čert vem dlouhé a krátké slabiky - to příliš zavání matematikou a tu z duše nemám rád, ale když je ve verši nadbytečné slovo nebo dvě, nedá se to, jak říkáš, dost vláčně přečíst. A to je přece taky rytmus. Jeho absence mě dost ruší.

Rytmus - to je věc, která mi na poezii nejvíc vadí. Osobně rozlišuju dva druhy rytmiky: ten první je literární - to je ta rytmika, o které se učí na školách, skládání a řazení dlouhých a krátkých slabik - plivajs hodný národního obrození a starší. Ta druhá rytmika je spíš taková houpavost, melodičnost, prostě umění sepsat báseň tak, že se prostě dobře klouzavě čte. Tu mám rád. Ale pro puera stál v poezii rytmus vždycky až na posledním místě.