stav přítomnosti, na kterém jenom záleží? Vlastně je už jedno, kam se šlo a co se uskutečnilo a co ne? Jo, zamotaná, ale úžasně moudře umotaná, vono je to vlastně fakt jedno, tito lidé - všichni hledají jen mír a klid v duši, a pokud ho skutečně najdou, pak je to skvělé...

báseň je velmi vyspělá

Vidíš to. Ty to odděluješ. A přitom já věřím v to Shoppenhauerovské ,,krásně bolí". (Kolikrát jsme se už na tohle téma bavili.)

takové básně jsou psané jako pro mne :-)
moc pěkná, i to foto

ne, ještě určitě není konec :-), líbí

Ahojte všichni! Děkuji všem, děkuji.
K Puerovi : není o řvaní, je hlavně o rvaní - strhávání z kůže a až na duši- poslední řádek je jen slovní hříčka, nebo taky o tom, že druhý u toho " týrání" řve bolestí... - nechat ze sebe strhat kůži a za plného vědomí to prožít - že by jakýsi masochizmus? Co odevzdanost - prožít si to, protože to být prožito musí?
snad nejsem schopna se smířit s tím, že život kromě toho krásného i bolí ?
Co já vím :-)

korálek: Vida! V roli smutné jezerní panny Tě ještě neznám...:-)

I malé dítě řve z prdla hrdla, protože ještě není násilně zkroceno výchovou...:-)

poll: Díky! Tak to jsem rád! Sejdeme se U voraře?:-)

:-))

Nádherná!!! Dlouho mě od Tebe nic tak nezaujalo, jako právě tato báseň :-) :-) :-)

Pravda pravdoucí. Moc krásně napsáno.

Dobréé!

Díky moc za komentáře

Víc miaš, Píchal!

wůů

Orionka: Umouněnka: oslov radek: Díky za zastávku a milé komentáře.

Píš viac, Michal!

bavíš mě:)

skvělá taron.. ;) dotkla se mě..

líbí

puero: Tahle básnička je taronovská. Pro mne to je na psancích už takový podžánr spontánní poezie, poezie sebeneovládání. Přináší i dle mého soudu mnohdy úplně zbytečné výkřiky (jako jakákoli jiná spontánní poezie), ale i básně, které na mne hluboce zapůsobili. Když to mám shrnout, jsem za tenhle kousek mého nejá (taronismus) vděčný.