Ann(ah): moc moc ti děkuji

Tom Cortés: ach, nevím, co říci...tvůj koment mi vyrazil dech, děkuji ti moc

ŽblaBuňka: děkuji ti :) od tebe mě to moc těší

Super!

Tohle je naprosto dokonalá báseň

VKate: Děkuji. Mám radost, že se to skvěle čte. Když jsem začínal/a s psaním scénářů, měl/a jsem právě obavy z toho, že ta forma spoustě lidí nebude vyhovovat, takže mě opravdu těší, že se najdou čtenáři, kterým to takto vyhovuje a dokáží si z toho něco odnést.

A také mě těší, že sis všimla té charakterizace postav. Znám několik lidí, kteří by si jí nejspíš nevšimli.

Mně osobně je myšlenka otisků sympatická už proto, že s otisky druhých se člověk necítí tak sám. Zatímco ve skutečnosti se lidé obvykle na ničem neshodnou, otisky, protože jsou součástmi jediného člověka, mohou takto spolupracovat a přitom si každý zachovat svoji jedinečnost.

K této formě a nepřímo i k té myšlence otisků mě inspirovala 26. epizoda anime Neon Genesis Evangelion, která je také podobně filozoficky hluboká. Myšlenku vyjádřit náladu pomocí mraků mám z Shirobako.

princeznacarodejkaZ: Díky! Však mne znáš...Tady jsem to tak nějak rychle shrnul. Kdo ví, kolik času mi ještě zbývá? :-P

annaav: Díky! Proč bych taky teď, na stará kolena lhal? :-)

Eleanthir: Díky! Jj, kdysi jsem míval docela rychlé nohy a ve škole jsem vyhrál padesátku! Později jsem se stal vytrvalejší a dokonce zkusil Jarní a Podzimní běh Homolkou (na 4 000m)
:-D

ŽblaBuňka: Leslie: Děkuji dámy za pozitivní ohlasy :)

Té vášni
neunikneš
... ale vyčerpáš se ;o))
líbí

Moc se mi líbí myšlenka otisků. Vlastně ono je to celé hluboké a filozofické a super se to čte. A taky je skvělé, jak každou tu postavu přesně charakterizuje to, co říká (Medvídek Pú, další postavy ze seriálu Ester Krejčí...). Takže fakt palec nahoru. :)

úžasnýýý

chvály není nikdy dost, tak se přidávám

Kurňa, jo! Tohle je přesně ten moment, kdy se z osobního deníčku stane něco víc. Něco, co půl Prahy scházející se na čteních nechápe.

přidávám se k pochvalám

čtu a je mi při tvých slovech příjemně

Emoční panic je krásný výraz. Z básně cítím tvoje znechucení, ale samozřejmě se mohu jen dohadovat, co je příčinou. Představuji si, že takto oslovuješ majitele stáje, kam chodíš jezdit, a který chce koně prodat, protože mu prodělávají. Ale ať je to, jak chce, vyjádřila jsi to dobře.

Mlčeti Zlato: Kdo si hraje, nezlobí. Snad. ;-)

:-)