korálek: Děkuju moc. Pro mě je celá ta sága velmi imaginativní, s neskutečnou atmosférou, tak jsem ráda, že něco z toho se povedlo přenést.

Marbal Škutin: To jsem ráda. Přinášet radost je dobrý výsledek :)

Napsat, že je pěkná se k ní moc nehodí a tápu, jak to správně vyjádřit. Vnímám ji jako niternou a silnou. Možná i proto, že vím, jak někdy doslova bolí se nadechnout a vstát, nemít k tomu žádnou sílu a vědět, že zítra... Hezky zachycený pocit!

ublížili mi? Ublížím též...
někdo nepřemýšlí, protože by musel zjistit, že sám není andělem

pěkná, to opakování je fakt dobrý

slzy ve vodě neuvidíš...

tak, tak...
krásná

Yana: Vím, že tobě jsem kdysi psal do komentáře, že se mi líbí, že tvý koně jsou zapřaženi v nákladu, dílo si už nevzpomenu.
Dík.

Amelie M.: ak máte na mysli malé a veľké písmená v názve, tak to je spôsobené tým že som už staršia osoba a nevšimla som si to. Môžem to však opraviť.

lehké a zábavné

Moc se mi to líbí! Skvěle zvolenej název.
Je to taková metaforická Samsára.

... je tento koloběh stále nových a nových životů považován za strastiplný, na rozdíl od častých interpretací v rámci hnutí New Age. Únik z něho je možný prostřednictvím poznání pravé skutečnosti (záleží pak na tom kterém duchovním směru, co za pravou skutečnost považuje). Tak je dosaženo stavu „vysvobození“ (a v některých variantách i „věčného štěstí“), který hinduisté označují jako mókša a buddhisté jako nirvána.
(Samsára, Wikipedie)

já nevim, mně se to líbí, dokonale to souzní právě s tím názvem a po přečtení závěru mě text donutil vrátit se a číst znovu

Ó, ty náš mysliteli, šiřiteli zajímavých myšlenek, s tou kočkou se mi to líbí, ano, jen ta kočka musí vyskočit z dobrého básníka, jinak je to paskvil. I když jsou kočky domácí, venkovní, velké, malé, chlupaté, nahaté, pouliční, zaběhnuté, vymazlené, rozčesané, posvátné, zacuchané, olezlé, voňavé, smradlavé :-), začervené...Tak je to i s básněmi, a jasně že je mi nejbližší tvůj výklad. Koně potřebují určit jasné meze, jinak jsou z nich divoké, nezkrotné živly a jsou pro lidi nepoužitelní, musí se jim ale ponechat ego, jinak jsou to stroje. Tak je to i s těmi básněmi, přílišná forma je někdy na škodu a taky hodně volnosti je na škodu

Yana: Tenhle námět jsem rozpracoval před několika lety, nedávno jsem ho objevil a dodělal. K životu patří radost i smutek. Svým psaním se nesnažím vytvářet lepší svět. Snažím se psát o životě jaký je. Děkuji Ti moc za krásný komentář.

Čerpáme jeden z druhého, doplňujeme se, patříme k sobě, někdy stačí vyměnit vodu, někdy ale už je pozdě, symbióza zanikla. Jsme jen váza a květina, každý zvlášť. Váza bez květiny je jen nádoba, prázdná a k ničemu, i květina bez vázy s vodou hyne. Pomalu, jistě usychá, je pořád hmatatelná, ale vyschlá a už ji nevzkřísí ani živá voda. Jindy zase stačí měnit vodu každý den, ale často se na to zapomíná a taky květiny někdy příliš vyrostou a vázy už jim nestačí, pak hledají další vázy a třeba nenajdou, ale ta původní už je malá, tlačí a svírá...Je to složité, ale je to časté a taky čas nejen vše zacelí, ale také cosi rozdělí. Je to krásná působivá básnička a je mi z ní smutno

Děkuji pokorně, někdy mam dobrý nápady, někdy by potřebovaly doladit, každopádně jsem to já :-) a pak taky vy a bez vás už by tu nebyla Yana :-)

Všem děkuji, teď jsem si jí znova přečetla, vlastně se mi taky moc líbí :-) Kupodivu

.. tak tohle mne hodně oslovuje.. zdánlivě jednoduchá a přesto je v ní hezky uschovaná pointa..

.. moudré.. hezké :)

Hm, nikdo neví co přinese nový den, začíná to sladce romanticky, tím sis dobře připravila půdu pro pádnou věcnou pointu.
Moc pěkný.

To hraní s velikostí písmen ani mě nepřipadá jako šťastnej nápad.

Umíš dobře pracovat s emocemi, to je vidět i u druhé básně.
Velká radost se může rychle změnit v opak.
Čas od času si všichni dáme nějakej ten vlastní gól.

na mě asi nejvíc zapůsobil ten závěr.... a také přemýšlím, zda to má nějaký účel, hraní si s velikostí písmen.. no, pokud ano, nepřišla jsem na to..

Ďakujem za povzbudivé komentáre.