Čím bude starší, tím míň se budeš muset bát a nakonec to bude všechno dobré, uvidíš :-) ale jestli bude takhle snít a vykládat, tak bys mu měla založit vlastní profil :-D

Komunisti tu byli taky daleko dýl než já, to není žádná zásluha :-D agresivní možná, trapně ne

Neu: byt se to nezda jsem tu dele nez ty. Komentar nepovazuji za konstruktivni, spise trapne agresivni

Až jí přestane stačit vaše láska, přijeďte za mnou do Asie a uděláme si pěknej podzim života.
P.S. Cením zmínku o Chesterovi.

Pravda je jako svíčková, každý má tu svojí.
Všichni jsme tu arognatní nuly, tak buď rád že zapadneš a vyser se na hejty (není to první tento měsíc), anebo můžeš jít o server dál, ale nefňukej tu, jak nějakej ublíženej předseda pravdy :-D
Strach tě sežere.

Kam?

Tolik otázek,toliko osobností.
Kde je laska co vzájemnost hostí.
Jedno jaký šat a osobnost.

Myšlenka knihy jako filmu se mi líbí; už proto, že mám rád/a scénáře. Toto je něco podobného, ale není to úplně totéž, protože scénář se píše tak, aby to hlavně dobře vypadalo zfilmované, zatímco tato povídka je psaná především tak, aby dobře působila napsaná.

Bavilo mě to.

„Vůbec tomu nerozumíš. / Asi ne. / Čaroděj je ten co dělá magii. / Aha. / Tak jo.“ — Tento obrat mi strašně připomíná Medvídka Pú. :-)

Působí to na mě dojmem prvního náčrtu — spousta dobrých nápadů, ale nedodělané; mám při čtení tendenci chtít to opravovat (zajímalo by mě, zda se toto děje někdy profesionálním editorům...). Něco z toho může být záměr, ale určitě ne všechno. Co má třeba znamenat slovo „zajelo“ ve větě „protože sluníčko zajelo se rozhodlo“?

Whetley: Děkuji za komentář. Za mě je to plus. Minus pro mě je, když se tím člověk nahrazuje, namísto toho, aby se tím doplňoval.

puero: bezpochyby to, že bys měl někdy přijet to učinit

Rumělka: Děkuji mladá slečno... jen malé upozornění... slovo nez slova - město bez města... s městy... se slovy ;)

To není myšleno nijak zle... :)

slnečnica: Singularis: NeuroSoul: Člověk by měl nějak za pravdu bojovat. Vsak priklady táhnou viz Hus...

Nelze-li pravda být vyřčena bez pohoršení, lépe mi přijmout pohoršení, než pustiti pravdu.

puero: Sľubujem, že ho pridám, ale až keď budem doma. Musíš si počkať. ;)

Na první přečtení je to docela slizské a nechutné, ale taky bych rád někdy ochutnal ústřice. Co to o mně vypovídá?

puero: Ano Ukrajinské děti jsou na pohled stejné jako průměrné české děti a nedovedu si představit, jak bych se cítila v cizí zemi. Také si nedovedu představit strach, nejistotu, kterou musí cítiti když je u nich doma válka.

Moc krásné

No, ten originál tu docela chybí, bylo by zajímavé to porovnat. Prostřední sloka je nejpoetičtější.

S ukrajinskými spolužáky ve třídě se válka nezdá zas tak daleko, co?

No, politické otázky je vždycky dobré schovat do metafor, líp se s nimi v mysli pracuje. Potíž je, že lidi možná neberou nic dost vážně. Svoje postoje, svoje hodnoty, svoje cíle, zbraně, život a smrt,... ani češtinu.

Nebo až příliš vážně?

AI minus za mě

Silná myšlenka. Báseň je velice pesimistická, ale zároveň výstižná! Také se mi líbí že báseň není "dobro proti zlu" ale o zlu a zrcadlu, tedy každém z nás a je na nás, co v něm uvidíme.