Pravda. Fotky stále žijí. :-)

Líbí se mi ústřední motiv všech tří, ale chybí jim ta správná atmosféra. Prvním dvěma chybí hravost, kterou mívají haiku, kterým se miniaturky podovají. Ta třetí, ta se mi líbí. Ta je nic hezká. Jen mě tam trochu ruší slovo "však", možná nahradut slovem "jen", které zní jemněji. :-)
Každopádně, budu se těšit na další.

Amelie M.: Díky - já se polepším... Mimochodem: "Proč ne?" je myslím heslem hned několik amerických měst.

ale jo, proč ne..

Moc hezky napsáno - cítím osobní "vložení", nebo jak to popsat (snad chápeš). Moc příjemná práce...

Strach: Ano, obojí mě při psaní napadlo. Přesto se to odvíjí spíše od mých představ, než od inspirace z hororů a duševních chorob ;)

Připomíná mi to spoustu věcí... Např.: film Zrcadla, pak třeba jemnou asociaci na schizofrenii... zajimavé

Zajímavá volba slov. Jen se v ní trochu ztrácím. Asi je to na více přečtení.

Smutné téma jen slovo udělals mi tam moc nehraje... jinak smutné až bolestné a to asi mělo být.

Mě se četla hezky. Moc hezky

pěkná, baví mě :)

kmotrov: Nejde ani o mobily, ani o romantiku, ani o filozofii. Paroduju tady něco úplně jiného - kdosi to v komentáři k původnímu dílu definoval slovem sebechvála, ale šlo by to říct i jinak.

Yanishka: Kde?

Tady nejde o mobily, jde o to, že neustále zaměstnáváme mozek nějakou činností, nedovedeme být prázdní. Co je prázdné to se naplní, celým vesmírem. To není o kýčovité romantice. Čeho si na světě nejvíc cením? Prázdnoty. To je taoistická a zenová filozofie. V současném hávu podaná třeba Alanem Wattsem

https://www.youtube.com/watch?v=6qJZip2u_58

Heleee proc jsi psala o meee :)))

Singularis: Díky za názor i za fotku, je moc pěkná. Zaujalo mě, že pro tebe je ta parodie velmi jemná, podle jiného zas může pořádně ublížit. Já parodii chápu jako nastavené zrcadlo, možná trochu vypouklé a zveličující, ale schválně takové, aby ukázalo směšnost původního díla. Proto každý text parodovat nejde, on v sobě už mít k parodování určitý potenciál, jinak zrcadlo nic neukáže. Tady někomu ukázalo hodně, někomu skoro nic, to už je asi o osobním pohledu a druhu humoru.
Za tím zapadajícím sluncem nic zvláštního nehledej, prostě jen rádoby hlubokomyslný odkaz k původnímu textu... vstříc zapadajícímu slunci jaksi jít nelze :).

Vzpomněl/a jsem si na tuto svou fotografii (ve skutečnosti jde o výřez), u které mi připadá, že by se k této úvaze moc hodila jako ilustrace:
https://www.psanci.cz/galerie_photo.php?user=1638&photo=168

Původní dílo bylo bližší mému stylu, tvoje úvaha je plná náznaků a literárně vybroušená, až se to obtížně čte. (Ale to mi nepřísluší kritizovat, protože nad některými větami v mých dílech si musí lidé lámat hlavu mnohem déle, než alespoň přibližně pochopí, co by mohly znamenat...) Pokud je to parodie, pak velmi jemná; není tam žádný moment, který by, byť citlivého, člověka "shodil ze židle"; to hození mobilního telefonu do řeky ve mě vyvolává spíš kroucení hlavou, následované myšlenkou, že si stejně zítra nejspíš koupí nový (modernější). Nicméně, některé narážky (výjimečná bytost, Radbuza) mě v tomto kontextu celkem pobavily... A není mi jasné, co za metaforu je to "zapadající slunce, které si všichni nosíme v sobě" tentokrát.

Orionka: Jen odhad. Zas tak moc tě nečtu abych měl přehled :D Pokud byl ůčel pobavit, tak zřejmě vydařené dílo, ačkoli mě ten humor v tom minul. Stane se

Lasak: Proč jsi čekal napadání? To není můj styl. Chtěla jsem pobavit, což se podle reakcí (i soukromých) aspoň u pár lidí podařilo, takže pro mě účel splněn :).