No... o řadě rozhodnutí se asi dá pochybovat (hlavně zpětně). Otázka je, jakou otázku by si člověk kladl, kdyby se nerozhodl vůbec.

Hanulka: Ginnare: cavansit: Amelie M.: Co když se dívám do zrcadla? To by tomu dalo jiný smysl. Každopádně děkuju, že jste se zamysleli. :)

Třeba je to jen odcizení...
Je odcizení zrada?

Nikytu: Díky, děvče.

Nikytu: Díky za takové přijetí. Jsem ráda, že to oslovilo.

Většinou komentáře u díla pomáhají... tady odvádějí pozornost...
Neznám Devilse a vlastně ani Zamilu.
Souhlasím s Yanou, ale zároveň chápu Tebe i Amelii... je to těžké...
Však jste si jistí diagnózou? Grafomanství a exhibicionismus není jedno a totéž... i když se mohou asi vzájemně kombinovat a doplňovat...
Grafomanem se zřejmě lehko může stát kdokoliv z nás...

Pobavila :-)

Super

Nic není v životě zadarmo, ani peníze, ani úspěch, ani smysluplnost. Kdo nic nedokáže, a káže jak žít, tomu se těžko dopřává sluchu. Ale když si to někdo vydře a vypracuje se, tak to už je pak jiná. Takoví znají skutečnou hodnotu věcí a ví, čeho si vážit. Záleží, za kým se zrovna ohlédneš. Třeba děti se zlatou lžičkou v puse mě nezajímají, ale kdo začal z ničeho anebo se vypracoval třeba při mateřské, tam naopak klobouk dolů.

Já ti dám takovou fosílii! Ty máš náhodou jiskru. A humoru na rozdávání. Ještě, že tu jsi. ;-)

Možná je to tak trochu alibismus, ale netroufám si soudit, dokud nepoznám konkrétní situaci. Ta, kterou - zdá se mi - popisuješ, je jedna z nich. A na tu sedí.

Hanulka: Děkuji.

LUKiO: Děkuji, potěšil jsi mě!

Jsoucno: Já děkuji za návštěvu.

Hanulka: Dík za odpověď, ale myslím, že tohle dílko se tvojí definici poezie nijak nevymyká. Je to báseň o tom, co se děje, a vyjadřuje můj pohled na věc. Ostřejší výrazové prostředky jsem zvolila přiměřeně tématu, i když chápu, že se to každému čtenáři nelíbí. Ale svět prostě není jen hezoučký a podle mě poezie nemá ukazovat jen to hezké, ale celou pravdu.

bezva mini

přemýšlím, za koho bych dala život.. určitě za svoje děti a doufám, že jednou přede mnou nebudou stát jako cizí a bát se mi pohlédnout do očí..

a co dál? se uvi, někdy je lepší nechat věci, ať se prostě stanou.. :)

Amelie M.: Děkuji, správný úchop je důležitý! :)

Též to chápu jako vyjádření zrady a zklamání, a chápu. Člověk to nese těžce, ale čas všechny rány zhojí.

Nikytu: Díky, Nikytu, za pochvalu. A máš pravdu. Ta díra, co po takovém člověku zůstane, po čase zaroste a nechá za sebou takovej stín, kterej vidíš, jen když víš, kde ho hledat.

Maximálně jasná. A dobrá :-)