Jen se mi nechce věřit, že na psancech jsi pouze od května

Jo pořád wuaw

Akaia: svým způsobem užívej to ucuknutí, jednou ti možná přijde líto, že už to ani necukne ...

Neu: hm .. hustý

Souhlas, usínat s modlitbou v poslední myšlence je moc fajn ...

Láska vždy balancuje mezi touhou a odmítnutím. Odmítnutí je nejvymakanější manipulací nejen člověka ale i zvířat. Touha je nejvzdálenější potravina duše jenž Nás zmítá hlady držíc se vždy na dohled nikoli na dosah. Občas jsme prostřeným stolem s hostinou k němuž nikdo nedorazil.

Ač podzim odnáší ty skutky.
Netřeba jak listí tlit.
Osyřele jsou ptačí budky.
Ze střípků té krásy,lze si i
ponaučení vzit.
Ikdyž vtváři ulpí torzo
pavučiny.
Nechme jej jako koráb
z prstů plout.
Snad jako o o
my nalezneme
přívětiví kout.
Klopítne každý
však k čemu to
vždyť to není na ždy.

Hmmm...velmi zdařilé dařilé

Hmm. Velmi dobrá báseň...

Drahokam

Psavec: Ano, protože naděje nikdy neumírá.

človiček: je to tak

Hezké :)

Hezké loučení.

Bolest končí nadějí.

Moc hezky jsi to napsala.

Povedená.

Miras2250: zaseja: Díky. kluci.

Jiskřivé exploze vnímání
v empatii mne dohání.

Vývoj má ročníky, jindy partnery...