slavek: Dandy: Díky za návštěvu :)

slavek: Může se stát? Díky

slavek: Díky..

Přijde mi, že každá popisuje trochu jiný okamžik. Respektive jiný detail okamžiku a teď se musím rozhodovat jestli mám raději holky vycházející z koupelny, nebo koťátka. Ještě, že mám možnost se nerozhodnout.

..já bych se očima ztratil očima v oceánu.. líbí..

Zvedá ze židle.. oslovila..

Jedna z nejlepších básní, kterou jsem od Tebe přečetl.
Zaslouží si určitě víc komentářů-

I když je to báseň o životě, dle mého nejde o dílo pro každého..
..já se celý ztrácím v galaxii, když se večer utápím ve vzpomínkách.. ach jo..

Srdce vs. Mozek.. souhlas
I já to tak mám nastavené.

4. řádek mi nějak neladí..
..i tak.. pěkné volné verše.

DDD: díky za ta slova a pochopení mého úmyslu v díle. S těmi rýmy máš asi pravdu. Možná to měl být jen odentrovaný soupis pocitů, nebo jsem ho vůbec neměl dávat do básně. Třeba s tím nějak zapracuju, jestli to na mě zas přijde.

Poslech jsem vynechal.
Text mně zaujal.

Obrázek mi trochu rozmlžil při četbě vnímání.
Dát ho na konec, bylo by to super.. I tak..LÍBÍ

Martin42: tohle dílo nemá strašit. Pouze je to moje šuplíkovka a jsme na lit. serveru a kde jinde než v umění mít svobodu psát, jak to vnímáme.
Jinak ohledně vytváření strachu... Ber to tak, že ani patolog se kterým jsem dělal nezažil, že by musel skládat mrtvoly na sebe. A fakt nejsem na místě ani v pozici, abych měl potřebu vymýšlet si a zastrašovat. Je to jen zážitek jednoho dobrovolníka z jedné nemocnice. Nic víc.

..asi si pořídím akvárko..
Líbí..

První "haiku", které jsem si od Tebe přečetl..
Zajímavé..

dvakredencedekadence: jsou chvíle, kdy si situace žádá nevrlost, tohle dle mého byla jedna z nich. Btw, my se známe? Už se ztrácím v lidech, které odtud znám -_-

Nejraději mám rád rýmované verše. Smíšenými i volnými verši se nechám rád překvapit. Byl jsem mile překvapen.

bazi: rozdíl mezi mnou a tebou je ten, že jsem tady už léta a někteří mě tady znají i osobně, právě díky tomuto serveru. S tímhle serverem jsem částečně vyrůstal, takže ta cesta, kdy jsem skočil do mlýnských kol armády, je vidět i v dílech. Btw, abych to uvedl na pravou míru, tak jsem stále u armády, ale přihlásil jsem se jako dobrovolník do nemocnice. A jinak ten odhad o tobě. Ten mám čistě z toho, jak porovnáváš místo války, kde, když nemáš smůlu, tak vidíš proti sobě jen dospělé může se zbraní. Jen jednu a druhou stranu. Tady skládám lidí se kterými jsem si před pár dny ještě vykládal a jsou ve věku mých rodičů, prarodičů, přátel.

Myslím si, že to není vyznání dnešních dívek.
I četba tohoto "vyznání" mi přijde pro dospělé a vyzrálejší ženy. Zaujala...