Miňko: Na procházky. Je jí tam tolik... :)

Miňko: Těší mě ;)

Miňko: Děkuju za komentář

Miňko: Děkuju. Jsem ráda, že Vám něco dala...

Pěkné a smutné.
S hrbem na zádech
Pro nádech posledni.
Strom rozsypán.
Slunce v zatmění.
Kdo živ rázem kamení.

midori: V některých dialozích/myšlenkách. :-)

Dandy: Je to kráska.

Hezké

Nad tímhle jsem taky přemýšlel někdy
na člověka prostě něco víc dopadne a někdy ne
kdo ví jak to funguje .... asi chemie ostatně jako
všechno ...

I to se občas stane.

Máš pravdu.

Ta jedna je sakra nebezpečná.

Skvělý

To znám, zajímavá báseň

Jo

kekebreke: Dík za komentář.. :-)

Máta: Díky. A v čem konkrétně jste se ztrácela?

Bejt tady a teď si musím někdy připomínat, jinak mě to háže někam kam nechci. Je zapotřebí určité úsilí abych byla v přítomném okamžiku a to se jednomu nechce. Ale stojí to za to. To si myslíš nebo věříš či jsi vděčný za ten dar poznání, že se vracíme zpátky zas a zas. Být spojen a umět naslouchat rostlinám, to už je vyšší level. To zavání šamanismem. Poklona.

No teda

příjemná momentka!