 15.04.2021 11 807(12) 0 |
Můj dech někdy nestačí aby
Překlenul tůni ticha
Rozlitou před procitnutím
V tu chvíli voda za mě dýchá
A chrání tůni před utonutím.
Chrání dech tak slabý.
Slaboučký jako vánek jež
Objímá tolik smutnou
A smutkem těžkou zemi
Jen tu chvíli než
Zraněná slova protnou
Tmu schovanou za svícemi
Až srdce pohladí, dech svůj si střež.
Překlenul tůni ticha
Rozlitou před procitnutím
V tu chvíli voda za mě dýchá
A chrání tůni před utonutím.
Chrání dech tak slabý.
Slaboučký jako vánek jež
Objímá tolik smutnou
A smutkem těžkou zemi
Jen tu chvíli než
Zraněná slova protnou
Tmu schovanou za svícemi
Až srdce pohladí, dech svůj si střež.
18.01.2022 - 16:43Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Před procitnutím : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Hranice světla
Předchozí dílo autora : Jak?
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 2» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
facojurka [16], Ídží [11], Zlovolný zubr [1]» řekli o sobě
človiček řekl o "Autor"sám :Jsme stejní,ve verších ostatních hledáme sebe,hledáme odpovědi na své pocity,emoce,lásky,bolesti trápení.Jsou verše které nás přesahují a verše které teprve rostou,přesto to píše jedna velká bytost složená z lidí,Mějme tu bytost,naše kolektivní fluidum rádi,rozvíjejme ho a pomáhejme mu.S láskou k Vám všem človíček.
