Pěkný :-)

Tak jsi tu, lásko, jsi tu
jak píseň přicházíš tichá
rosa živá za úsvitu
chřadnoucí když louka vzdychá,
či přicházíš jak hlahol zvonů,
požár padajících hvězd
stín prince, sehnut do úklonu
se slibem nikdy nepodvést
Tak jsi tu, lásko, jsi to ty
či opět přelud, pouhý klam
mám vykročit ti v ústrety?
Tak řeším hlavolam...

nezapomenutelné lásky divy
vyprávějí hračky i.... olivy.......

nádherně nostalgická, pohladila...

krásně pokleslé ... smekám a gratuluji

Věřím, že žádná setkání nejsou náhodná a že v nějakém nečekaném setkání naleznu odpovědi na své otázky.

ale ale ? najedno jsem lesbička, sluníčko, princeznička ? :D Stejně... dvojitý zápor se mění v klad takže z mého "nikdy nic" vyplývá "vždycky všechno" tak si nesěžuj :D

ale Dott, sluníčko, jahůdko, lesbičko, princezničko, já se špatně vyjádřil. Konečně měla bys být nad bodové hodnocení povznesena, kritiku nic nenahradí.

příšerko :D tak já tobě už taky nikdy nic :-P

trhni si. nic ti nedám :-p

Je napůl abstraktní a napůl reálná...
Jo :) můžeš mi je dát

a k té lásce.... zastávám názor že láska je pocit, který na všechny kladné otázky citového charakteru nutí řlověka říct ano: dám za ni život? -ano, budu si jí vážit jako doživotního partnera? -ano, chci s ní mít děti? -ano, udělám pro ni cokoliv? -ano.

takže ta víla není abstraktní pojem nýbrž zcela určitá postava z dějin básniřky Dott. A vůbec, mně už se kritikovat nechce. Chceš body?

To není pravda... S tím vůbec nesouhlasím... Každý člověk zažívá lásku jinak a miluje něco jiného na někom jiném v jiném prostředí s jinými lidmi a jiným tlakem veřejnosti. Nikdo nepozná stejnou lásku dvakrát, láska je ojedinělá jako otisk prstu, ale každej ji může zažít kolikrát chce

láska je jen jedna

Myslím že láska se s věkem mění.. V 15ti je to láska, a každým rokem se posune o kousek dál a ve 30ti se ti ty pocity z 15ti zdají jen jako "poblouznění" takže to klidně teď láska může být

pocit závislý na jednom doteku nebo pohledu není láska, ale tělsná přitažlivost, tak pokud jsem jako holka na holky, tak mám v hlavě jasn co chci.

když si představím, že jsem holka....tvojeho věku....no.....přiznám se, teď jsem si vsugeroval myšlenku, že mám ženské pohlavní ústrojí....tedy rozhodně přičítám zmatek v hlavě positu, který není láskou.

Složitě v sobě ! v pocitech ! vem si že jsi holka, a potkáš jinou holku do které se zamiluješ, ale je to pro tebe šok, protože je to tak silný, a objevils něco cos ještě nepoznal. Víš že jsi na holky ale přesto tě to zaskočilo a v těch nových pocitech se nevyznáš a máš to jako hlavolam. Dobře, gramatiku řeším, jen občas nevím kam nacpat tu čárku a kam ne. A ta víla s malým V se mi líbila víc na dalšm řádku s alým písmenkem na začátku, než abych ji dala za otazník... Aby čtenář udělal malinkou přestávku mezi slovem DOBU a VÍLO... vyzní to tak myslím líp

cítit se složitě jak? v čem složitě? A když gramatiku neřešíš, tak ji nepoúživej. Odpoutej se od gramatiky, jasně, vykašli se na svazující pravidla pravopisu, jako Delivery, Adriane Nesser a další, ale časem prozřeš, že pak bude i tvoje poezie bez pravidel, bude divoká a jen otrlý znalec si ji bude číst. Protože takhle shazuješ literaturu, pokud neuznáváš její pravidla. budeš psát jako esemeskový robot. čeština je po slovenštině nejkrásnější slovanský jazyk, ale takhle zanikne. a poezie upadne. Jo, jde o to, že i tohle je umění a třeba ctít jeho pravidla, si myslím. A pokud nějaká poruším, což je zcela přípustné, tak ať je z toho nějaký kulturní počin.