přidáno 13.07.2009
hodnoceno 2
čteno 806(5)
posláno 0
Zeptám se života,
proč vlastně žít,
když osud si spřádá
svou vlastní niť.

Zeptám se hvězd,
znají-li místo na zemi,
kde navzdory osudu
živá voda pramení.

Zeptám se racků,
kam létnout pro naději,
zdali mne jednou s sebou chtějí.

Zeptám se slunce,
kde věčný ten třpyt,
kde teplo z paprsků
andělský smích.
přidáno 14.07.2009 - 21:48
Věřím, že žádná setkání nejsou náhodná a že v nějakém nečekaném setkání naleznu odpovědi na své otázky.
přidáno 13.07.2009 - 20:41
odpoví Ti?

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Budu se jen ptát : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Pocity lásky mně známé
Předchozí dílo autora : Proměna je možná i v té nepatrné chvíli

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Wallpapers

Wallpapers



Najlepsie online hry

Najlepsie hry recenzia

Ipad mini 5

Čtení i psaní na iPadu vás bude bavit!

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.

© 2007 - 2021 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku