Můra73: máš pravdu, s TAK si musím dát velký pozor, abych je nenadužila. Děkuji za postřeh a podporu, Můrko.

Letní a hezká. Děkuji.

Sasanka: Přesně si to trefila báseň měla být původně skutečně o dvě sloky delší, ale nakonec jsem ji říznul s tím, že jsem si řekl, že by nebylo špatné je použit spíš v něčem dalším :D

denisa: Jj myslím, že je má jednou za čas každý :D Občas je toho neštěstí holt příliš, ale vždycky se najde důvod zůstat :D

Moc se mi líbí a cítím ji.

Je tam vše a přece mi tam něco chybí. Určitě zaujala.

Miňko: Díky,no už teď se na ledacos dívám po vašem. Jen být mužem, jsem si jistá, že nepíšu :D

gajda: Pravdu díš :)

gajda: Ahoj,tak abych to uvedla na pravou míru, tohle s Baudelairem nemá společné nic (to by nebyl text tak milý i když chápu, že sis to spojil). Četla jsem nějaké typicky české básníky a jaksi jsem měla stejné pocity. Neseděla mi forma a ještě ke všemu mě to ani nebavilo číst. Jediný Gellner zaujal. Ač to nebylo psáno s vážností, není to parodie. Spíše jen pokus vstřebat a srovnat si myšlenky a pocity z toho čtení,no a zkusit si to. Taky jsem přemýšlela co by mě zaujalo v této formě vůbec číst. Asi jen ti prokletí... A jak jsi psal o čem to je,tak ano hodně zhruba,lehce načrtnutá myšlenka neboli desetiminutová skica ;) Díky za reakci !

Homér: ... no jo, Gajda a Homér. Věčný Apolon a Dionýsos.

Ženy samy jsou jeden velký oxymoron. To tě možná mate.

Někdy je realita sama o sobě prázdnější než sama prázdnota. Prázdnota je ale pěkné téma pro zmlsaného básníka, kterého už omrzel rej motýlů nad rozkvetlými lukami. Možná je i jaksi více hodna verše. Což?

Psavec: Hanulka: Darko: Dandy: Děkuji za pěkné komentáře a za zastavení :)

Bez mírné lži v mezích zákona láska dlouho existovat nemůže.

Začátky bývají naivní a kostrbaté, ale i v nich se obvykle najde kvintesence toho, co se mnohem později rozvinulo. S každou změnou (k lepšímu) si člověk zpětně uvědomí, na jaké aktuální potřeby měl chuť reagovat. Naše potřeby nás vedou kupředu. Až budeme staří dědci budeme psát buď těžkopádné existenciální kváky plné pohrdání světem, nebo třeba naopak lascivní jednoduché říkánky bez špetky umělecké hodnoty, protože budeme mít docela jiné potřeby než teď, když jsme na vrcholu tvůrčích sil ... někteří. Já už třeba ne.

Obdivuji že jsi jako žena napsala tak krásně mužské vyznání ženám, souzní s mou duší. Možná že posledních 7 řádků bych vynechal. Ale je to jiskrné a poetické.

mužské nebo ženské?

gajda: Ďakujem za milé slova, mal by si si pozrieť moje úplne prvé veci, myslím, že budeš veľmi nemilo prekvapený :D ale už som si tou fázou prešiel.

gajda: Já dneska viděl na pláži takovejch koz a nic, ani cuknutí v buřtíku. Nevím, asi nejsem nadrženec, nebo skrytej gay, nebo jen beznadějnej. Asi jsem spíš na obličeje. Jsem si říkal, jestli ty ženské nejsou hezčí oblečené. Nevim, některé ty cecky mi přišly vyloženě odporné. Nevím, jsem zmaten.

Vsázíš ve své poezii na osvědčené věci. Pole, květy, chléb, prostý stůl a ubrus, strom... a dáš těmhle dobře se čtoucím slovům ten správný prostý motiv. Výsledek je tak milý a obyčejný, že si můžeš dovolit psát o jakékoliv vážné myšlence a samotný výběr slov jí dá tu pravou intenzitu. Líbí se mi, jak píšeš. Dovedeš stručně a výstižně popsat detail, který je běžnému pohledu skryt, to je pro básníka nesmírně významná vlastnost. Leckdo píše básničky, ale málokdo umí vyhmátnou krásu prostých věcí a ještě míň lidí to umí popsat tak, aby tu krásu ocenili i ostatní.

... ale abych tě neuvedl v omyl, forma se mi nijak zvlášť nezdá. Není to současné. Cosi mi vadí.