technicky opět nedokonalé,snad aspoň obsah bude lepší ;-)

V poslednej dobe sa mi múza vyhýba, alebo ma navštevuje v iných ako básnických formách. Táto báseň je jedna z mála, čo som za posledný pol rok napísal. Snáď sa bude páčiť.

...všechno je proti mně...i moje vlastní pocity, moje sny a iluze, protože pořád je tam trocha naděje a vzpomínek na to, že jsem byla milovaná a zamilovaná...člověk by se mlátil do zdi...! (berte to spíš jako emocionální výkřik, protože uvnitř, uvnitř křičím...)

jsem prokletá??

je to jen křik, výkřik a vzpomenutí, že nikdy nezapomenu..

nevyžádané stěhování...

Omlouvám se za některé hovorovější výrazy. Ale líbilo se mi to tam víc:). Jinak je to o jednom klukovi, který mě hodně zklamal...

debil a kretén a tak...aneb další výlev...aneb ať si trhne...! ;)

jednou něco končí...a něco...končí, cítím to všude, nedokázala jsem se ubránit a nakonec přišlo zklamání, cítím se jako oklamaná malá holka, ale to asi každý, kdo miluje sám...(ještěže mám tuto zpovědnici, vaše oči a vaše empatie:)..děkuju

... osobní, bez hodnocení.

Dá se láska utopit ve sklence s vínem? Jestli ano, proč se mi to nedaří???

pokusila jsem se napsat něco děsně francouzskýho a "stylovýho"...žel bohu se v tom najde kapka pravdy...psala jsem to v naprosto zoufalý náladě a šílený touze...

další ze zoufalejch výkřiků Popelky, co si hraje na strašně statečnou a hrdou...

No...některé věci nemá člověk šanci pochopit,ani prý nemusí...nemá cenu to rozmazávat na víc než čtyři sloky,či paútvary...dobře že je pryč!