srpnová...

(I.N.) báseň je trošku staršího data (ale ne zase moc)... Věnováno tomu, který si ve virtuálním světě říká Sleeper, ale také všem těm, kteří nemohou - či nechtějí - přejít od slov k činům!

Jak je možný, že zadávám téměř pokaždý kategorii láska - zklamání? Asi prostě umim psát jen sentimentálně-zoufalo-marně...

(P.) pokračování předchozí ("Proč?") a i trochu s úsměvem.. však ztrácím "starou belu":-))

jsem prokletá??

škoda slov na anotaci.....

*******

Člověk je tvor věčně pochybující...

chytit nejbližší vlak, vyrazit za ní.

hořká miniatura

******

...oh shit...

Bezrozměrný verš.

Mé bolestné (ač platonické) velké lásce ... i když poznání někdy bolí, vždy má svou hodnotu

někdy to jde líp, někdy hůř, ale musí se jít dál!!!

Co člověk skrývá, stejně jednou vypluje na povrch......

....tak tohle jsem ti chtěl říct