Někdy přijdou chíle...

...jen tak stvořeno...při neusnutí...rýmovačka :D

páteční noc se protáhla...hledáním, nebo spíš prohledáváním... sebe sama... aneb...není nad to vypsat se z podoby...;-D

...tohle není o lásce...o poezii...o krásných slovech....tohle je moje hladinka smutku v krvi...upřímná zpověď květinám...*

..baví mě hrát si s tou velikostí písma a tak... ulice..jsou nebo ne? a i kdyby byly... stejne zabloudis

čtyři "průhledovky" do pocitů po 19. narozeninách....ještě mě tam nahoře nechtějí...:) jsou to takové zachycené okamžiky...byla bych moc ráda za komentáře - ...na hodnocení nezáleží...

obnažené já..../vráceno/...;)

život je Cabaret

to víte... jednomu je dva dny osmnáct.. a neví co by :)

v rytmu včerejšího podvečera....chvilka vnitřní volnosti...

Jen vyčitky..myslenky a praní..ktery se uz nevratí!!!

Pocitovka... A hnus... Občas to musí ven... Když se sen stává skutečností... Zbytečnou...

/Praha - 20.5./ Stačí se dívat a cítit...byla to krásná exkurze...bláznit v dešti...hromadně se převlékat v autobuse...být v Národním divadle na představení Sluhy dvou pánů...a to rozespalé ráno, které se s námi táhlo až do konce středečního vyučování

tajemná i bez záhad... :)

Chtěla jsem to dát do soutěže, ale kvůli malé dostupnosti internetu na chalupě se tak stává až teď. Je to trochu jiný než všechny ostatní, spíš takový proud myšlenek, co mi přitom napadl...

„Odmítáme ty, co nás milují, a milujeme ty, co nás odmítají.“ Seneca

V Praze už nechci nikdy žít, čtyři měsíce mi bohatě stačily.