Někdy přijdou chíle...

páteční noc se protáhla...hledáním, nebo spíš prohledáváním... sebe sama... aneb...není nad to vypsat se z podoby...;-D

...tohle není o lásce...o poezii...o krásných slovech....tohle je moje hladinka smutku v krvi...upřímná zpověď květinám...*

..baví mě hrát si s tou velikostí písma a tak... ulice..jsou nebo ne? a i kdyby byly... stejne zabloudis

Děkuju Adrianne za inspiraci...

v rytmu včerejšího podvečera....chvilka vnitřní volnosti...

„Odmítáme ty, co nás milují, a milujeme ty, co nás odmítají.“ Seneca

trochu snění ...

život je tragikomedie...*

Touhle básní končí něco moc významného... Končí jí mé Otazníky mládí...

archibald archibaldovič se podíval, zamyslel a pověděl: zajímavé! pak se začal smát.

Musím už napsat něco veselého..:-)

Hvězdu na čele máš Barvu žlutou má Kam se podíváš má Ráchel Smutná smutná je černá Smutná smutná je černá Hvězdu na čele máš Barvu žlutou má Kam se podíváš má Ráchel Stéká slza tvá Stéká slza tvá ®:Hvězdu na čele máš má Ester Hvězdu na čele máš víš Hvězdu na čele máš má Ester Kdo se na tě podívá Hvězdu na čele máš má Ester Hvězdu na čele máš víš Oheň v srdci máš má Ester Vodu do rukou nabíráš Ó ó ú ú ú Ráchel Slunce žlutý je Na Sijoně ožiješ Hvězdy zlaté jsou vždyť víš Že samy tě tam zavedou Samy tě tam zavedou

pravda...

nechám na každém