|
(P.F.) Tak tohle jsem napsat musela.... a nepovažujte to za poezii, prosím, je to jen mé osobní zamyšlení..... a tak trochu i terapie:-)
|
|
smutnější náladovka neveršovaná i veršovaná...
upozorńuji čtenáře slabších povah: psala jsem to ve vzteku a s velkým přeháněním, a tak to snad asi ani nečtěte....:-)
|
|
(P.) Jde o úvahu, ne přímo o poezii.....
Byla jsem v pokušení dát sem přímo foto dotyčného, ale raději ne!
|
|
(P.)Důvody některých událostí se člověk prostě někdy vůbec nedozví, a tak je nemůže ani pochopit.............. a proto jsem to napsala...
|
|
tak mě zase inspirovala hudba ( konkrétně píseň "All By Myself" ) k malé úvaze
|
|
jako báseň není doladěno.. proto v sekci "Úvahy". Jde o zamyšlení nad důvěrou a nedůvěrou.....
|
|
prostě zamyšlení na (některými) slovy a (možná) láskou....
|
|
Nejsou jen upomínky účtů ZČE, různých nedoplatků apod..., ale jsou i upomínky lásky. Přicházejí v různých podobách, ke mě přišly v podobě písně ("Thank You Lord"), při níž jsem tuto úvahu napsala....
|
|
pidiúvaha náladovka
|
|
(P.) - vůbec nevím, jakou dát kategorii.....
- pro mě poněkud netypický způsob vyjádření, první a asi.. i poslední volná tvorba bez vázaného verše...////
http://www.youtube.com/watch?v=LD5sahXoj0U "Rehab" od
Amy Winehouse má tu atmosféru..
|
|
(J.C.) Některá témata se mi lépe píší bez veršů......
|
|
(P.)Vloženo, smazáno, vloženo a ponecháno... Protože má (bohužel) stále svou platnost:-(
A omlouvám se, že spolu s dílkem byly smazány i dva pěkné komentáře!!
|
|
Ano, tak jsem to nazvala a myslím si, že je to přesvědčivý název.
|
|
malé zamyšlení:-)
|
|
Stojí nám to za to ?
|
|
|
|
Co nás v životě potkává
|
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
NeugeCZ [15], Pampeliška13 [13]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)

