Co nás v životě potkává
přidáno 24.04.2009
hodnoceno 1
čteno 1732(7)
posláno 0
...Často se ocitáme v situaci, kdy máme pocit, že láska v nás uhasla. Směřujeme ke stavu smíření, že to tak má být, přeci nemůžeme celý život prožívat jako zamilovaní. Nastoupí období kompromisů a poklidného, plynulého života. Přesto nám schází ta krása slůvek Miluji Tě, pohledu pod kterými tají ledy. A tak se někdy stane, že najednou se objeví---láska---nečekaná. Zatají se nám dech nad tím, jak nám najednou někdo dokáže otevřít srdce, ukázat, že svět je stále krásný pohledem zamilovaného člověka. Jenže často je ta láska vykoupená smutkem z neřešitelnosti celého vztahu, protože většinou jsme vázaní již jinde. A jak dál? Je správné brát a přijímat co život postavil do cesty? Nebo odmítnout třeba poslední možnost tu krásu prožít, a dál žít nespokojeným životem. Nikdy asi nedokážeme říci, která možnost je správná. Jen si važme toho co nám život ve své kráse nabízí, z čeho nám dává čerpat a nezavírejme před tím vrata svých srdcí
přidáno 24.04.2009 - 01:28
Azure Sky
právě, život mě naučil ...už do ničeho nekecat, a radši se víc dívat kolem! ;)

hezká úvaha! :)
přeji pěknou jarní lásku! :)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Láska nečekaná : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Smutná
Předchozí dílo autora : Jsou trochu jiné

» narozeniny
Reiko [14], lk.firefox [13], Crystal [10], zlatesvetlo [8], Maureen [8], ZaZu [2], Tomáš Černý [2]
» řekli o sobě
shane řekl o Nikytu :
Milá, temperamentní a okouzlující dívka, se kterou se dá bavit prakticky o všem. Má rozsáhlé zájmy i všestranné znalosti a obdivuhodnou inteligenci. Skvěle veršuje česky i anglicky a nemá problém s plynulým přechodem mezi těmito jazyky. Svého času mne poctila svým přátelstvím i důvěrou a zahrnula mne spoustou informací i veselých historek. Náš kontakt spíš připomínal running commentary! Byl jsem rádcem, důvěrníkem, arbitrem ve věcech života i prvním kritikem některých dílek. Někdy jsem se dost zapotil, protože mé znalosti mají díry a mé IQ , ač slušné, na Menzu nestačí... Milá Veroniko! Nevím, kdy a kde se zas potkáme, ale chci Ti poděkovat za všechny ty krásné chvilky tady s Tebou. Bavily mne veselé historky ze života psích slečen i z Tvého vlastního, nutila jsi mne přemýšlet o věcech, které by mne jinak míjely a řešit to, nač bych si jindy netroufal. Bylas má múza i inspirace, Tvá důvěra mne těšila i zavazovala. Well, přečetl jsem si s údivem, cos tu o mně prohlásila a na chvilku jsem ztratil řeč! Snad právě jen Tvá nepřítomnost v kritickém okamžiku zabránila globální katastrofě...;o)))))))))))))))
))))))))))))))))))))))))))))))
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Tématická soutěž

Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2025 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming