prostě zamyšlení na (některými) slovy a (možná) láskou....
16.04.2009 5 2142(16) 0 |
V tolika stopách
zrcadlí se pýcha,
ač v různých podobách
člověk ji skryl.
Někam jsi dosáhl
a pokora vzdychá,
v nás moudrost je tichá,
a nemá vždy sil…
***
Kolikrát odcházíš
dříve než jsi přišel,
tolikrát zacházíš
než nad obzor jsi vyšel.
Kolikrát utíkáš
bez jednoho slova,
pak v představách vracíš se
zase a znova.
***
Na dlaních hvězdný třpyt
a v srdci stín,
kdo touhu i stesk chce skrýt,
má náruč vin.
Gejzír slov tolikrát
do ticha spad,
ukaž té další (aspoň) jedinkrát,
že o ni stojíš
a že máš ji rád.
17.04.2009 - 15:28
Ten palác v dálce znám..
zde Hygiin had v ruce zlátne
jak bolest prchající zuby zatne,
když přikloníš se k nám
ty nymfo srdcí čistých,
strastí ušetřena lidských
přej moc svou fontánám,
vodě, co pohladit i zranit zná
kde s nocí hyne láska nevěrná,
či věrná? Těžko rozeznám...
zde Hygiin had v ruce zlátne
jak bolest prchající zuby zatne,
když přikloníš se k nám
ty nymfo srdcí čistých,
strastí ušetřena lidských
přej moc svou fontánám,
vodě, co pohladit i zranit zná
kde s nocí hyne láska nevěrná,
či věrná? Těžko rozeznám...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Gejzír slov : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Po hádce
Předchozí dílo autora : Síla jara
» vyhledávání
» menu
novinky [65] literatura [58/333] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory kontakt - formulář statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
polibek0012 [14], Annabelle [14], KissOfDark [14], pisiprotebe [14], VolkodavKO [11], sarinka580 [7], DanaSurya [1], Ivušák [1]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)