páteční noc se protáhla...hledáním, nebo spíš prohledáváním... sebe sama... aneb...není nad to vypsat se z podoby...;-D

Někdy přijdou chíle...

...tohle není o lásce...o poezii...o krásných slovech....tohle je moje hladinka smutku v krvi...upřímná zpověď květinám...*

/Praha - 20.5./ Stačí se dívat a cítit...byla to krásná exkurze...bláznit v dešti...hromadně se převlékat v autobuse...být v Národním divadle na představení Sluhy dvou pánů...a to rozespalé ráno, které se s námi táhlo až do konce středečního vyučování

čtyři "průhledovky" do pocitů po 19. narozeninách....ještě mě tam nahoře nechtějí...:) jsou to takové zachycené okamžiky...byla bych moc ráda za komentáře - ...na hodnocení nezáleží...

Některá setkání jsou inspirující ... tou vzdálenou vzpomínkou :)

..hledejte pavoučí sítě se vzkazy :-)

To psal Ludvík. Mou rukou. Ale Ludvík. Připomínky směřujte na Ludvíka.¨A ten chaos je záměrný.

obnažené já..../vráceno/...;)

život je tragikomedie...*

v rytmu včerejšího podvečera....chvilka vnitřní volnosti...

zkuste přemýšlet... jestli to vlastně o něčem je...

... Je to zvláštní období ... Bod, kde se všechno zastaví ... Nevíte jestli je to jako dřív nebo jestli to bude jinak... Opravdu zvláštní. A přemýšlíte... Posloucháte... Johny Cash ("I hurt myself today... To see if I still feel")...Opeth...Mozart... Fajn muzika, ale tak nějak prohlubuje vaše myšlenky a stavy, že víte pořád míň...

Překvapivě jsem nalezl starší básničku, kterou sem dávám až teď.. Tak schválně,..

Jedna taková zase noční...denní se večer prostě psát nedají...a pro všechny bonus,kdo uhádne, co je malý černý beránek?

Nevím, jestli je to zrovna o životě, ale vzpomínání k životu patří, ne?

ach synku, synku...

Nemám vážně potuchy, proč zrovna tohle ze mě dnes "vypadlo na papír"(???) Je to totiž už hezkých pár let, co jsem Šp. navštívila....