doufám že vás další smutná báseň zaujme. Při její tvorbě jsem neustále přemýšlela, proč se něco takového vůbec děje a jak může být někdo něčeho takového schopen...

Když jsi daleko.

Nemám tušení zdalipak je to podle literárních žánrů doopravdy óda, ale psala jsem zcela intuitivně a spontálně jak samotný název tak obsah. Po dopsání jsem již nepřemýšlela jestli to změnit nebo ne. Název prostě patří k obsahu jenž má, opět lehce depresivní hlava dokonale vyplodila

Korporátní zamyšlení... Poupraveno pro písničku.

jak přestat?

Nedalo mi to, pro DP a pro ostatní. A hlavně pro ty, místo nichž teď svítí ta světýlka při silnicích. Za chvíli sedám do auta, pojedu kolem nich a budu na ně myslet, jsem v tomhle strašná.

ublimknutí

O jedné manželské tragédii...