To psal Ludvík. Mou rukou. Ale Ludvík. Připomínky směřujte na Ludvíka.¨A ten chaos je záměrný.

zděšení z pravě přečteného článku..

Holka vzpomínková... Neschopná se vyrovnat se ztrátou svýho domova... Snad radši neřešit, stejně to do rána zmizí...

Ze sbírky: "Balady našich dnů"

Překvapivě jsem nalezl starší básničku, kterou sem dávám až teď.. Tak schválně,..

Jedna z mých starších. Když je někdo nehoře, musí jít dolů. Co se stane pak?

..hledejte pavoučí sítě se vzkazy :-)

Tak mě napadlo, co když to vážně nemělo cenu? Takový proud myšlenek, co vzešel z ničeho a končí nikde. A taky trochu pravda a trochu lež...ale mělo by to končit tím, že to nemělo cenu...

______________still not________________

sám nevím, jen jsem si hrál..

Všechny rána jsou krutě stejný... Aspoň ty moje...

nechci pojmenovavat svuj zivot. to je jak kdybych volala na psa!

...tohle není o lásce...o poezii...o krásných slovech....tohle je moje hladinka smutku v krvi...upřímná zpověď květinám...*

..baví mě hrát si s tou velikostí písma a tak... ulice..jsou nebo ne? a i kdyby byly... stejne zabloudis

Nemám vážně potuchy, proč zrovna tohle ze mě dnes "vypadlo na papír"(???) Je to totiž už hezkých pár let, co jsem Šp. navštívila....