Neděle, těsně před rozedněním, zima, ticho... a osamělej muzikant, kterej přišel o nástroj...

Prostě někdy je člověku neveselo.

tak voní láska...

zase jen takový výkřik... snad už jsem si těch smutků konečně užil dost...

Korporátní zamyšlení... Poupraveno pro písničku.

Když to maso tak pěkně pejskům voní.

milióntádvěstětisícísedmsettřicátášestá básnička o smutné náladě

Starší báseň, ale včera mi celý den zněla v hlavě jako mantra - a pomáhala mi projít skrz včerejší "malou temnou noc duše"... děkuju :-)

...malá podzimní...

Už jsem si kdysi podobnou básničku napsal. Ale kdykoli se do těch míst dostanu, přepadají mě stejné pocity. Mrežnica je jednou z nejkrásnějších řek Chorvatska. Od dob občanské války má zaminované břehy. Nádhernej a strašně smutnej kraj plnej slunce, vůní, bylinek, vodopádů, ale taky opuštěných rozstřílených domů, pomníčků a všudypřítomných cedulí s lebkami.

Někteří starouškové to dobře znají.

Vymýšlel jsem kdesi jinde na téma "Pod peřinou!" Tam už je zhodnoceno a odtajněno, takže vkládám i sem...

A pořád neni líp, právě se zotavuju z britské mutace;-)

zase jen taková chvilka... noc ze soboty na neděli - zhruba půl páté, prázdné ulice, na zádech havarovaná harmonika, v duši tak nějak všelijak...

V každé lži je pravda, v každé pravdě lež.Osvoboditel je okupant a okupant je osvoboditel.