Neděle, těsně před rozedněním, zima, ticho... a osamělej muzikant, kterej přišel o nástroj...

Prostě někdy je člověku neveselo.

tak voní láska...

zase jen takový výkřik... snad už jsem si těch smutků konečně užil dost...

Korporátní zamyšlení... Poupraveno pro písničku.

Starší báseň, ale včera mi celý den zněla v hlavě jako mantra - a pomáhala mi projít skrz včerejší "malou temnou noc duše"... děkuju :-)

Když to maso tak pěkně pejskům voní.

milióntádvěstětisícísedmsettřicátášestá básnička o smutné náladě

...malá podzimní...

Někteří starouškové to dobře znají.

Už jsem si kdysi podobnou básničku napsal. Ale kdykoli se do těch míst dostanu, přepadají mě stejné pocity. Mrežnica je jednou z nejkrásnějších řek Chorvatska. Od dob občanské války má zaminované břehy. Nádhernej a strašně smutnej kraj plnej slunce, vůní, bylinek, vodopádů, ale taky opuštěných rozstřílených domů, pomníčků a všudypřítomných cedulí s lebkami.

Vymýšlel jsem kdesi jinde na téma "Pod peřinou!" Tam už je zhodnoceno a odtajněno, takže vkládám i sem...

A pořád neni líp, právě se zotavuju z britské mutace;-)

V každé lži je pravda, v každé pravdě lež.Osvoboditel je okupant a okupant je osvoboditel.