Malují u Nás společně, mohu zajít a talent najít. Já však pokoj nedám, srdce hledám pod barvami duší.

Jak pokrytecká je tahle věta...

Nostradame mlhu vidím a to co z ní čouhá, se lidem jen podobá.

Někdy potkáte bytost tak zajímavou, že ji začnete studovat. Jde -li o umělkyni, pak rozbor osobnosti musíte patřičně zpracovat.

Dva tělní otvory máme, na špínu ale má být používán jen jeden.

Blues, co s formou blues nemá nic společného. Zkusil jsem to trochu doprovodit. Na saxofon bohužel neumím. Na ten klavír ostatně taky ne.

Sonet.

Aneb jak jsem v Ekvádoru překvapeně zjistila, že muži tu moji ženskost vnímají jako svou vlastní sílu, kterou jsou schopni použít a dát zpět.

A život jde dál.

Přidávám tři miniaturky o ženách a zároveň se omlouvám, že nevyzněly moc lichotivě. Berte to s humorem jako básnickou nadsázku a nadále mi zachovejte přízeň.

Já vím, tak profláknutej název i téma... Ach jo........

https://www.youtube.com/watch?v=Scsn7gJipeA&list=RDhJ402MTxDAI&index=2