 12.07.2018 5 637(12) 0 |
Nad hlavami táhne se mračno kouře, prachu.
Vše tu silně zapáchá, pot je cítit po krachu.
Ať jsou rohy na těch hlavách bílé, nebo hnědé,
vždy je slyšet velké huby, jak bučí na sebe.
Ač někteří nechtějí, bučí, bučí stále dál.
Do řady pak na jídlo, jak mravenci se staví.
Do chřtánů jim piva teče potůček bublavý.
Než vyvrhnou nestrávené, než se spletou nohy,
prostě vedle sebe stojí a mlátí se rohy.
Ač někteří nechtějí, stojí, stojí stále dál.
Na plastu a v nepohodě tlusté zadky sedí.
Před nimi bojují v trávě zelení a hnědí.
Voli s kravami na sobě mají hnusné fleky.
Nečesaným ovcím lezou odevšad jen špeky.
Ač některé nechtějí, lezou, lezou stále dál.
Padne rána. Druhá. Třetí. Křik se vlnou valí.
Zanedlouho se tři těla na sedačkách válí.
Zoufalé se bečení z úst samic všech ozývá.
Vrah si klidně v krvi mrtvých kopyta omývá.
Někteří z něj nechtějí, myje se však stále dál.
Boty dupou, pěsti mlátí. Vrah se pouze směje.
Nikdo, ani ti, co běží, neví, co se děje.
Celé stádo pouze svého vůdce následuje.
Ten utíká. Mečí silně, jak vítr, když duje.
Ač někteří nechtějí, sledují ho stále dál.
„Moje dítě!“ křičí matka, chlapce svého zvedá.
Zakrátko na obou tvářích skví se skvrna rudá.
Leží kůzle, jeho matka ušlapána vedle.
Mnozí další, třeba krávy, přidaj‘ se k nim hnedle.
Ač někteří nechtějí, přidávaj‘ se stále dál.
Nikdo nedbá na ostatní, hlavně pryč od toho!
Vždyť to… Něco… Vyžádalo životů si mnoho.
Ať se vše, co v cestě, uhne, nebo v půlkách skončí.
Co se nehne, může vše jak duch sledovat zvenčí.
Ač někteří nemůžou, běží, běží stále dál.
„Támhle běží! Na něj, lidi!“ ozývá se z davu.
Kopance tak dopadají na mužovu hlavu.
Kopyta trhají kůži na všech částech těla.
I na hlavě, i tam dole. To se fakt nedělá.
Ač někteří nechtějí, kopou, kopou stále dál.
Do mužova břicha teď z kopanců díra zeje.
Skutečný vrah se teď z Hradecké koleje směje.
Studuje tam řezničinu, maso seká s láskou.
A ústa svých obětí rád zalepuje páskou.
Za oběť tam řezníkovi padla žena, Róza.
Větším zabijákem je však
davová psychóza.
Vše tu silně zapáchá, pot je cítit po krachu.
Ať jsou rohy na těch hlavách bílé, nebo hnědé,
vždy je slyšet velké huby, jak bučí na sebe.
Ač někteří nechtějí, bučí, bučí stále dál.
Do řady pak na jídlo, jak mravenci se staví.
Do chřtánů jim piva teče potůček bublavý.
Než vyvrhnou nestrávené, než se spletou nohy,
prostě vedle sebe stojí a mlátí se rohy.
Ač někteří nechtějí, stojí, stojí stále dál.
Na plastu a v nepohodě tlusté zadky sedí.
Před nimi bojují v trávě zelení a hnědí.
Voli s kravami na sobě mají hnusné fleky.
Nečesaným ovcím lezou odevšad jen špeky.
Ač některé nechtějí, lezou, lezou stále dál.
Padne rána. Druhá. Třetí. Křik se vlnou valí.
Zanedlouho se tři těla na sedačkách válí.
Zoufalé se bečení z úst samic všech ozývá.
Vrah si klidně v krvi mrtvých kopyta omývá.
Někteří z něj nechtějí, myje se však stále dál.
Boty dupou, pěsti mlátí. Vrah se pouze směje.
Nikdo, ani ti, co běží, neví, co se děje.
Celé stádo pouze svého vůdce následuje.
Ten utíká. Mečí silně, jak vítr, když duje.
Ač někteří nechtějí, sledují ho stále dál.
„Moje dítě!“ křičí matka, chlapce svého zvedá.
Zakrátko na obou tvářích skví se skvrna rudá.
Leží kůzle, jeho matka ušlapána vedle.
Mnozí další, třeba krávy, přidaj‘ se k nim hnedle.
Ač někteří nechtějí, přidávaj‘ se stále dál.
Nikdo nedbá na ostatní, hlavně pryč od toho!
Vždyť to… Něco… Vyžádalo životů si mnoho.
Ať se vše, co v cestě, uhne, nebo v půlkách skončí.
Co se nehne, může vše jak duch sledovat zvenčí.
Ač někteří nemůžou, běží, běží stále dál.
„Támhle běží! Na něj, lidi!“ ozývá se z davu.
Kopance tak dopadají na mužovu hlavu.
Kopyta trhají kůži na všech částech těla.
I na hlavě, i tam dole. To se fakt nedělá.
Ač někteří nechtějí, kopou, kopou stále dál.
Do mužova břicha teď z kopanců díra zeje.
Skutečný vrah se teď z Hradecké koleje směje.
Studuje tam řezničinu, maso seká s láskou.
A ústa svých obětí rád zalepuje páskou.
Za oběť tam řezníkovi padla žena, Róza.
Větším zabijákem je však
davová psychóza.
28.07.2018 - 15:49Nikytu: Děkuji za chválu i krásné přivítání. :-) Jde pochopitelně o symboliku. Má jít o příběh z prostředí stadionu, kde vypukne masová panika a ukončí víc nevinných životů než událost, která ji podnítila. To je téma hlavní. Ta vedlejší už rozebírat nebudu, přeci jen odhalit celouz podstatu díla je jako obnažování se na veřejnosti; nevhodné a odebírající člověku všechno, co má ještě nabídnout.
Když se zamyslíte nad kompozicí textu, je také trochu složitější, než vypadá. Očividný je lehce pozměňovaný refrén, co je ale méně zřejmé je to, že vždy první dvě strofy sloky jsou psány, jako by šlo o lidi, zatímco druhé dvě pojednávají o postavách jako o dobytku.
Ještě také zmíním, že název vznikl odvozením z, myslím, příhodného spojení "nemocný dobytek", což i vznik tohoto dílka inspirovalo.
Jinak všem znovu děkuji za přivítání a komentáře a budu se těšit, že se na této stránce znovu setkáme.
Když se zamyslíte nad kompozicí textu, je také trochu složitější, než vypadá. Očividný je lehce pozměňovaný refrén, co je ale méně zřejmé je to, že vždy první dvě strofy sloky jsou psány, jako by šlo o lidi, zatímco druhé dvě pojednávají o postavách jako o dobytku.
Ještě také zmíním, že název vznikl odvozením z, myslím, příhodného spojení "nemocný dobytek", což i vznik tohoto dílka inspirovalo.
Jinak všem znovu děkuji za přivítání a komentáře a budu se těšit, že se na této stránce znovu setkáme.
28.07.2018 - 15:40Dickens: Magie byla vždy mezi mými nejoblíbenějšími kocepty, a tak se i zde jedná právě o kouzlo nechtěného, jak říkáte. Přiznám se, že o jarmarečním morytátu jsem dnes slyšel poprvé, věc je to ale vpravdě zajímavá.
23.07.2018 - 11:11Drastická slova v kontrastu s jednoduchým říkankovým rýmováním připomíná jarmareční moritát. Zajímalo by mě, jestli to byl úmysl nebo kouzlo nechtěného.
13.07.2018 - 09:40Hradec to trochu rozbil, ale tam se prostě dějou hrozný věci :D Četlo se skvěle
12.07.2018 - 23:38Vítám tě na psancích, nováčku. :-) Na úvod báseň delší, ale vytrvala jsem a přečetla ji celou. Zajímavá. Chvílemi jsem váhala mezi tím, zda jsou to skutečná stáda chovné zvěře, anebo je to jen symbolika.
Přemýšlím, co všechno má tato báseň sdělit. Jako bych se tam prolínalo vícero příběhů a osudů... Ale není to zde na škodu. Je prima smět se do díla a jednotlivých pasážích znovu a znovu začíst a stále mít to objevovat. ;-)
Za mě slušný start. Jen piš klidně dál. ;-)
Přemýšlím, co všechno má tato báseň sdělit. Jako bych se tam prolínalo vícero příběhů a osudů... Ale není to zde na škodu. Je prima smět se do díla a jednotlivých pasážích znovu a znovu začíst a stále mít to objevovat. ;-)
Za mě slušný start. Jen piš klidně dál. ;-)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Mocný dobytek : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Reciproční altruismus
» vyhledávání
» menu
novinky [65] literatura [58/333] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory kontakt - formulář statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» nováčci
Ellisabeth» narozeniny
Zdendulinka [15], Pjpajkis [15], Rigor Mortis [13], MACHAJDA [13], mannaz [11], Loreley [11], misháá [10], Daisy Moore [9], gajda [6], Putri [3], VykladacKaret [1], J.Rose [1]» řekli o sobě
pocitová řekla o charogne :mám tě ráda čuňátko. a doufam, že seš teď šťastná. těšim se na barvení tvý hlavy, na všechny pierce, těšim se na společně prožitej Trutnov...
