|
Trocha podzimní přírodní lyriky
|
|
dnes mě inspiroval pes
|
|
A zase sním si potají
jako už mnohokrát,
srdce své mužské sny si sní
a prsty zkouší psát...
|
|
původní je v Holešovicích, na Zbraslavi jsem našel ještě lepší
|
|
...takový staročínský motiv...
|
|
báseň vznikla původně jako komentář k Zamilině básni "Spálit tak všechny mapy světa". Normálně komentáře nepřetiskuju, ale že je tam ta Zbraslav, tak to má milost.
|
|
v rybníce v únoru aneb jak by to dopadlo, kdybych do toho šel já
|
|
Jsou teď zas
kolem nás
jak bílé kvítí,
slunce naň svítí...
|
|
Taková náladovka ve staročínských kulisách.
|
|
...trocha francouzského léta a teplých barev VVG do pražského, listopadového večera...
|
|
Občas je velmi dobré uniknout ze všeho toho chaosu nějak do ticha přírody! Tahle báseň je tak stará, že spousta z vás ještě nebyla na světě, když jsem ji psal. Byl jsem mladý a neviiný jak Jenda Ratkin, také naslouchal stříbrnému větru a okouzloval mne měsíc nad řekou...
|
|
|
|
Jedna z mých prvních básní, které jsem kdy napsala. Zase možná trochu zachází do fantasy. Je trochu kratší, ale snad se líbí. :)
|
|
Postarší dílko, které je aktuální i nyní a vzhledem k předpovědím počasí je zřejmě současně i vzpomínkou na budoucnost, pokud se tedy dočkáme i nějakých nebeských projevů lítosti, ovšem prostých soli.
|
|
Tuhle píseň pár z vás už četlo v deníku. Teď ji dávám i sem, abych před Vánocemi navodil pohádkovou atmosféru. Lidé by si měli zpívat a nejenom v tomto čase. Svět by byl hned mnohem hezčí!
|
|
..................
|
|
Zase jedna ptákovinka...
|
|
...páátááá, právě teď odbila...páátááá, právě teď odbila náám..
|
|
jako partyzán
|

