|
Staré Hradiště. Malé městečko, zdánlivě poklidné, ve skutečnosti však plné tajemství a pohnutých osudů. Nuže, pojďme spolu nahlédnout pod povrch maloměstské idylky, poodkrýt roušku všednodennosti, pod níž se dá ukrýt mnohé. A že to občas není vůbec nic pěkného...
|
|
A máme tu konec. Všem, kteří dospěli až sem, velice děkuji za trpělivost, shovívavost a také za čas, který mým hrdinům věnovali. Moc si toho vážím!
|
|
5. kapitola
|