"lásku"....?!

Jedna stará záležitost...ještě nepublikovaná...ze šuplíku...asi půlročního...;)

...jen jednou...slyšela ho po noci milování...a nikdy víc...budu ráda za komentáře;)

když člověk neví...tak je to docela špatný, když je člověk nerozhodný...tak je to ještě horší...a když jednou konečně pochopí je to horší než by pan Konec světa řekl...

Už nestojím o hry s ukrytými esy v rukávu...už nestojím o promlčené lásky...chci jen opravdovost...jsem lehce paranoidní a duševně chorá...:-D tak promiňte...*

z deky mi vylízal už jenom můj nos a oči, co připomínaly jarní přeháňky...další naděje spadla mi z nebe...a začalo jaro...

Snažím se odprostit od starých pocitů a uzavřít jednu kapitolu v mém životě...doufám, že se marně nesnažím naučit odpouštět toho, který mi sám hodně ublížil...

srdce nespoutej se mi obvazy od ran...che:D;)..každopádně nemá to být zklamání..ale taky nejde o optimistiku..takže...to je asi vše co bych vám k tomu chtěla říct...:)

stará věc, nové rány, tzv. REALITY STING ! no radši bych se zeptala, CO jsem vlastně čekala? (výkřik, chci křičet...na něho!)

... a pořád mi to nějak nejde

jednou něco končí...a něco...končí, cítím to všude, nedokázala jsem se ubránit a nakonec přišlo zklamání, cítím se jako oklamaná malá holka, ale to asi každý, kdo miluje sám...(ještěže mám tuto zpovědnici, vaše oči a vaše empatie:)..děkuju

...všechno je proti mně...i moje vlastní pocity, moje sny a iluze, protože pořád je tam trocha naděje a vzpomínek na to, že jsem byla milovaná a zamilovaná...člověk by se mlátil do zdi...! (berte to spíš jako emocionální výkřik, protože uvnitř, uvnitř křičím...)

Další šok pro vás! Podle básně kamarádky, co i tady má své řádky, jsem svou do komentu psal, teď i vám na pospas dal... Možná trochu udiví, že když o mně každý ví, že jsem muž, píšu jak žena , smutna, žitím unavena...

Motto: Netřeba dlouhých slov, když srdce jímá žal, vzpomínek vrší rov všemu, cos miloval... Padl na mne nějaký smutek a pročítaje svá stará dílka, padl jsem na tohle. Sice je situováno na konec léta, ale ty pocity beznaděje jsou úplně stejné...

Fairytale gone bad. Pro Kubíka...kamaráda?

Mít a nemít... Ztrácet a přitom nikdy nezískat...

jednou si dva lidé řeknou konec, ale stejně jeden z nich je většinou vítěz...

Offline ve světě virtuálních sítí /když monitory svítí a život jde dál.../ Jedna starší...

Lehká variace na májové téma...láska/neláska...aneb každého to bude bolet trochu jinak... (pocitová básenka - tzv. momentovka)