Prostě můj názor na svět modelingu ;)

Někdo mi leží v žaludku

po delší době něco ze šuplíku

Před nedávnem jsem ve svém okolí dost často slýchal větu, že někdo nemá hnědý ramena (pokud někdo neví co to znamená, tak to vysvětlím), tak jsem o tom napsal krátký rytmický písňový text. V ženské osobě je to jenom z toho důvodu, že mi to tak vycházelo do rýmů.

Po totální vývrtce se házím zpátky do klidu.

nojo, no :-)

Hledej se v tom, rád tě topím v jezeře čekání. Vím, jak to mučí, mé celkové jednání.

Fakt, popřemýšlejte a pouvažujte nad sebou.

A opět je zpátky váš polooblíbený autor s dávkou svých prý extravagantních nevyžádaných projevů, tučně protkanou autoiluzionistickou pseudosugescí jasně evokující naprostý nedostatek asociací, spiklenecké šeptání o ničem, nimrání se v zárodku prokládané výkřiky o brzkém konci vesmírů. Ponurý lokální sarkazmus prošitý netrpělivou notou místy až teatrálně nesmyslné upřímnosti.

Jojo, to jsem si tak dlouho preparovala ve wordu, až je z toho takovéhle cosi... A proč? Vyčítat někomu osamělost je podle mě hloupé, především však, když o jejím důvodu vědí méně, než je zdrávo pro její zhodnocení...

I mladí,vidí to co jiní.

Vegetariánky, nezlobte se.

Tak někdy přijde smutná chvilka. Třeba mám někoho na druhé straně vesmíru nebo taky ne....

... pohled do vlastního odrazu...

Mé dekadentní múze - sonet o Tobě, jak jsi chtěla.