|
"lásku"....?!
|
|
...jen jednou...slyšela ho po noci milování...a nikdy víc...budu ráda za komentáře;)
|
|
Jedna stará záležitost...ještě nepublikovaná...ze šuplíku...asi půlročního...;)
|
|
Snažím se odprostit od starých pocitů a uzavřít jednu kapitolu v mém životě...doufám, že se marně nesnažím naučit odpouštět toho, který mi sám hodně ublížil...
|
|
Už nestojím o hry s ukrytými esy v rukávu...už nestojím o promlčené lásky...chci jen opravdovost...jsem lehce paranoidní a duševně chorá...:-D tak promiňte...*
|
|
Občas se ozve i moje horší stránka.
E
|
|
Další šok pro vás!
Podle básně kamarádky,
co i tady má své řádky,
jsem svou do komentu psal,
teď i vám na pospas dal...
Možná trochu udiví,
že když o mně každý ví,
že jsem muž, píšu jak žena ,
smutna, žitím unavena...
|
|
Nevěřil jsem, že jsi skutečná.
E
|
|
Offline ve světě virtuálních sítí
/když monitory svítí a život jde dál.../
Jedna starší...
|
|
První z nové "éry" mých"básní"....titulek snad napoví
E
|
|
O jedné z mnoha věcí, kterých se bojím.
E
|
|
... múza byla někde daleko, slabší to je. :-)
|
|
...měl křídla...jako ty;-)
|
|
Z četby jakési smutné básně na literu na mne padl splín a já tam jako koment vystřihl tohle. I v té původní byl prázdný perón, jenže spíše jako kulisa osamění, prázdnoty...Tohle je i jakási parodie na dnešní divnou dobu!
|
|
O Osudové písni
E
|
|
Ze sbírky: "Uvadlá květena"
|
|
O lásce, jak jsem jí poznal já.
E
|
|
Smutku se někdy nelze vyhnout... Ale aspoň se z něj lze nějak zkusit vypsat... Výkřik do tmy... (Pozn. V roce 2016 byla poupravena.)
|
|
... taky jedna starší ...
|
|
O nečekaném dopisu.
E
|
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)

