Už to mám dlouho rozepsané,toto zamyšlení,tak ho sem dám,ať mám "klid":-)

spasím svět.

Z hluboké deprese vznikají básně. Z hluboké deprese v biologii vzniká tohle:

Není to o Bohu křesťanů, židů, či muslimů... je to o tom, čemu každý z nás věří.... něco mezi nebem a zemí... a nebo lidem.... tomu co dělá... :) obrázek můj... tedy foto :)

Křížová cesta - setkání s matkou.

Člověk vždy podléhal a bude podléhat cenzuře slova i myšlenek.

Zde anotace není zapotřebí, je totiž obsažena již v názvu básně.

V době blížících se vánočních svátků jsou lidská srdce nějak více otevřena citům. Snad i do těch vašich proniknou slova mé básně. Berte je jako poetické vyjáření mé touhy po lepších mezilidských vztazích a v jistém smyslu vlastně jakési nahlédnutí do hlubin mé duše...

Když jsem ji psal honilo se mi hlavou jak cesta naší ulicí zdánlivě připomíná životní pouť... Od radostných setkání s lidmi až po hovna či kaluže do kterých naší vinou šlápneme. A konečně jsou tu lampy, kterých si většina všímá jen když nesvítí. Jinak je moje první, tak budu moc rád za kritiku)

Přepracováno, díky za všechny komentáře.

... dneska zase trochu jinak ... a ne abyste mě chtěli ukřižovat ...

shnilost nezná mezí, tak já Vás prosím ...