"lásku"....?!

...jen jednou...slyšela ho po noci milování...a nikdy víc...budu ráda za komentáře;)

Snažím se odprostit od starých pocitů a uzavřít jednu kapitolu v mém životě...doufám, že se marně nesnažím naučit odpouštět toho, který mi sám hodně ublížil...

Jedna stará záležitost...ještě nepublikovaná...ze šuplíku...asi půlročního...;)

Už nestojím o hry s ukrytými esy v rukávu...už nestojím o promlčené lásky...chci jen opravdovost...jsem lehce paranoidní a duševně chorá...:-D tak promiňte...*

z deky mi vylízal už jenom můj nos a oči, co připomínaly jarní přeháňky...další naděje spadla mi z nebe...a začalo jaro...

jednou něco končí...a něco...končí, cítím to všude, nedokázala jsem se ubránit a nakonec přišlo zklamání, cítím se jako oklamaná malá holka, ale to asi každý, kdo miluje sám...(ještěže mám tuto zpovědnici, vaše oči a vaše empatie:)..děkuju

když člověk neví...tak je to docela špatný, když je člověk nerozhodný...tak je to ještě horší...a když jednou konečně pochopí je to horší než by pan Konec světa řekl...

Offline ve světě virtuálních sítí /když monitory svítí a život jde dál.../ Jedna starší...

stará věc, nové rány, tzv. REALITY STING ! no radši bych se zeptala, CO jsem vlastně čekala? (výkřik, chci křičet...na něho!)

srdce nespoutej se mi obvazy od ran...che:D;)..každopádně nemá to být zklamání..ale taky nejde o optimistiku..takže...to je asi vše co bych vám k tomu chtěla říct...:)

Další šok pro vás! Podle básně kamarádky, co i tady má své řádky, jsem svou do komentu psal, teď i vám na pospas dal... Možná trochu udiví, že když o mně každý ví, že jsem muž, píšu jak žena , smutna, žitím unavena...

Když si dva nerozumí...

To bylo moje mírně feministické období...:o))

Mít a nemít... Ztrácet a přitom nikdy nezískat...

vyhlašuji konec zlozvyků...

Lehká variace na májové téma...láska/neláska...aneb každého to bude bolet trochu jinak... (pocitová básenka - tzv. momentovka)

některé procesy neuvěřitelně bolí - nebudu se ptát proč nebo za co jsem si to zasloužila, ale jenom poděkuju dvěma uším, o kterých vím, že mě vždycky vyslechnou...

... jen mě to tak napadlo, když jsem seděla ve škole a přemýšlela o životě /jako vždycky/... Je to jaký to je...

pocitová báseň z uplynulých dnů...a malinkatý příběh...který nevejde nikdy do dějin...;-D