"lásku"....?!

Jedna stará záležitost...ještě nepublikovaná...ze šuplíku...asi půlročního...;)

...jen jednou...slyšela ho po noci milování...a nikdy víc...budu ráda za komentáře;)

Další šok pro vás! Podle básně kamarádky, co i tady má své řádky, jsem svou do komentu psal, teď i vám na pospas dal... Možná trochu udiví, že když o mně každý ví, že jsem muž, píšu jak žena , smutna, žitím unavena...

Už nestojím o hry s ukrytými esy v rukávu...už nestojím o promlčené lásky...chci jen opravdovost...jsem lehce paranoidní a duševně chorá...:-D tak promiňte...*

Člověk je tvor věčně pochybující...

... ale tak snadné to opravdu není ...

chytit nejbližší vlak, vyrazit za ní.

Snažím se odprostit od starých pocitů a uzavřít jednu kapitolu v mém životě...doufám, že se marně nesnažím naučit odpouštět toho, který mi sám hodně ublížil...

... kvůli ženě ...

Když pracují žlázy s vnitřní sekrecí, nemá do toho mozek co kecat.

Motto: Netřeba dlouhých slov, když srdce jímá žal, vzpomínek vrší rov všemu, cos miloval... Padl na mne nějaký smutek a pročítaje svá stará dílka, padl jsem na tohle. Sice je situováno na konec léta, ale ty pocity beznaděje jsou úplně stejné...

Bezrozměrný verš.

....když jsem ji psala, už jsem tušila, že ho ztrácím ....a on se smál .....a říkal, že se mýlím ..............nemýlila .....

Jen do me.. ;)

Rozverná písnička podobná těm, které kdysi prodávali kramáři prostému lidu kdesi na jarmarku...

příliš hlučné ticho...pro jedno zklamaný srdce...

....tak tohle jsem ti chtěl říct

srpnová...

Lež a nech si lhát, že bez mráčku je nebe.