A opět je zpátky váš polooblíbený autor s dávkou svých prý extravagantních nevyžádaných projevů, tučně protkanou autoiluzionistickou pseudosugescí jasně evokující naprostý nedostatek asociací, spiklenecké šeptání o ničem, nimrání se v zárodku prokládané výkřiky o brzkém konci vesmírů. Ponurý lokální sarkazmus prošitý netrpělivou notou místy až teatrálně nesmyslné upřímnosti.

Bez žen by to nešlo.

Spíš než báseň je to aktualitka ze života, třeba vás taky pobaví.

jsme nuly, totální nuly a nulama už zůstanem

Erm...po dlouhé době...to vypadá...pořád stejně?

nebohéma. díky lakomci za inspiraci.

Panu Patersonovi z filmu

Tak, napsal jsem ji dnes na generální zkoušce státní maturity... zbyl mi ještě čas, tak jsem ji psal na přední stránku Pravidel českého pravopisu - obdivujíc naší mladou slečnu pí. profesorku...

Neni tu vše v pořádku, když kráčíme kupředu pozpátku.

mam ji asi měsíc v mobilu, v poznámkách... spokojená nejsem, ale proč ji sem nedat

slátanina jako vždy...

v tom cabernetu syrah, je vážně kus Vesmíru! A když to božské rudé poznáte, otočíte prázdnou lahev dnem vzhůru, zarazíte do země, tak máte parádní popelník!!! Tedy to ne já, ale má Ex- choť, ta je autorkou tohoto postřehu, když jednou po (happy) Endu bylo společné grilování a První byla dopita a … ejhle objev!!! A tu zásluhu musím přinést dějinám, bo je geniální!!! Díky Romano, společenství kuřácké to jistě po praktické zkoušce ocení!