Tolik to bolí, když dáváte poslední sbohem svému milovanému psovi. Ten smutek jen tak nepřejde... :-(

....vzpomínky na sobotu v Žatci na Dočasné...

...

Nářky Šaziho holky

...

Jak je někdy těžké, býti básníkem. Rýmy, šprýmy, anotace, dizertace... Všechno je dlouhé, nebo hrozně krátké, což je snad ještě těžší napsat... Je ironické, jak se snažím, aby se vše rýmovalo, když je rým jen výmysl, bezvýznamná částečka v rýžovém knedlíčku, kterým je společnost. Je ironické probouzet se s chutí psát, však bez jediné myšlenky. Je ironické, mít takhle dlouhou anotaci k takovéhle básni.

..pro ten jeden rým

Když namotávám prodlužovák.

...

spíš jen črta než báseň, z poloviny července

.,..

Nejsem básník, ale když jsem si všiml, že v chatu zde na psanci.cz vzniká kolektivně psaná báseň, tak jsem se také zapojil a myslím, že by byla škoda nezveřejnit výsledek jako dílo (navíc doplněné o mou ilustraci). Podobných básní by mohlo vznikat víc...