Pokud někdo bydlí v sídle, kde je kostel, bývá kostelní věž to co je vidět z největší dálky a co je pro sídlo charakteristické, svým způsobem se kostely dotýkají všech, nesejde na tom, jestli věří v Boha nebo nevěří. Kostely se staly součástí naší krajiny. Báseň byla napsána pro Noc kostelů, která proběhla na jaře. Kostely byly vždy veřejným prostorem, zůstaly v nich otisky duší lidí, kteří tu žili před námi, možná v nich zůstanou i otisky našich duší.

.,.den České Státnosti.

Bohužel i tohle se v dnešní společnosti děje.

...kdyby se to tak dalo popsat nějak líp.... :-)

...

občas to prostě stále bolí..

stíny

Pod hvězdným nebem.

jen proud mých zmatených myšlenek. jen pár věcí, které mám na srdci. jen pár..

Zase jedna dadaistická.

... chlapova výmluva....

pro I. ... protože někdy je snazší nebýt první...

Pocta vlastnímu kelímku, reklama na milkshake a úvaha o životě mincí.