navždy

...možná jen zpověď, snad odpuštění...někdo by řekl zoufalství...a nebo taky jen bezduchý blábol

...kdy tě odhalí, na louce bez květu, plné kamenů, slisovaných do dlouhé kostky.

Zamilovaná.......chtivá.......snivá......snad prominete.....

Prosím prosím napište mi kometář co si o celé povídce myslíte. Zajímalo by mě, jaké dělám chyby, atd. děkuju moc :-)

Úkol na loňský literární seminář.. Byla zábava to psát a když jsem to teď, skoro po roce, vytáhla ze složky, tak nějak mně to navnadilo, že se musím podělit...

Jen brát a brát a brát... to by chtěl každý, ale co takhle dát?

...tahle vznikla kdysi moc a moc dávno na jednom nádraží .....

... lidová ... ;-)

Po každém dešti stoupá z lesů pára...

....ty má v očích občas každý z nás .....

šachy, šachy, i takové jsou šachy...

Tato povídka je napsána částečně na námět jedné z autorek na tomto webu a doufám, že pro mnohé čtenáře bude ponaučením...

Byly mraky a neviděla jsem Měsíc, který zmizel...

vím, že je to trošičku....jak bych řekla, uvidíte sami, ale jde o to něco v tom vyjádřit...pokusit se...vím, jsem marný pokušitel a zkoušitel...:)

Četl jsem jednu krásnou báseň plnou citu, a ač v ní touha nakonec vyhasla, nebýt jí, neprobudilo by to ve mně již dávno zapomenuté vzpomínky a city a nevznikly by ani tyhle verše. Ta autorka je i zde mezi námi a sama jistě ví, že mluvím o ní! Ani nevím, zda má tu báseň i tady! Bylo to takové něžné smutné dílko, tak jsem se pokusil vytvořit k tomu veseleji laděný protějšek! Nevím, zda se to bude líbit i vám, jí to tenkrát potěšilo, zmírnilo chmurné myšlenky a o to vlastně šlo především...I ona mi pak mnohokrát oplatila stejně, když jsem to byl já, kým cloumal splín!

...

.........