Nakonec přišel den "D". Ano, dnes měla přijet Marie ze školy s diplomem doktorky. Nedalo mi to. Musela jsem být u toho.

V mém srdci však zůstaneš navždy!

má první báseň, co jsem napsal :-) (jen tak pro zajímavost)

Tuhle ráno k večeru...

anorektička...

Najednou jsem si připadala jako nějaká lehká holka z levného hotelu. Vždyť se zasnubuji a už jsem nevěrná. Je to normální?

když se zloba dostane na povrch...

hravý vstup

„Nesmíš se vdát, kotě moje, to nesmíš!“

Jen vzpomínka...

Krátká povídka o nepříjemném vědci a nadaném dítěti.

Vůbec si nepamatuji, jak jsem se dostala do města, natož domů. Pořád mi v hlavě zněla ta slova: „Pak ti ho vrátím.“

...já nevím...

Taky se prostě musím vyjádřit k diskutovanému problému - brněnskému orloji, penisu, raketě... Tohle mě napadlo, když jsem přemýšlel nad jeho existencí. Jsou to vlastně dvě samostatné úvahy. U první jsem vynechal konec, aby nezněla jako nějaká agitka a abyste sami přišli na to, ,,co tím chce básník říct". Malá nápověda - ,,Pryč s uměním, když mu nerozumím" (Mao Ce Tung). Druhá část je úvaha formou monologů válčících stran (Brno vs. Švédsko) o událostech, jež má orloj připomínat.

Co když se něco stalo? A stalo! Ušla jsem pár kroků k rybníku. Vidím, jak ho Marie objímá a snaží se ho políbit.