|
... ncd ...
|
Oblečená,
přesto nahá,
pevně křehká
zkamenělá
pára
tající v Tvém úsměvu
laskáš, hladíš, nezraňuj,
tonoucí, ač na břehu.
V lokále života zadáš svou objednávku
Přineste prosím pro slečnu
/cože samota je vybrána?/:
Tak tunu nelidskosti, zoufalství bez břehu.
Číšníku – moment,
/ještě já objednám, pro pána/:
Nekonečně lásky a něhu a něhu a něhu …
Jsem skromná …?
Kdepak, ale miluju Tě.
Ještě, už, přese všechno …
prostě miluju …
A tak bez hlavního chodu čekám
na dezert ...
přesto nahá,
pevně křehká
zkamenělá
pára
tající v Tvém úsměvu
laskáš, hladíš, nezraňuj,
tonoucí, ač na břehu.
V lokále života zadáš svou objednávku
Přineste prosím pro slečnu
/cože samota je vybrána?/:
Tak tunu nelidskosti, zoufalství bez břehu.
Číšníku – moment,
/ještě já objednám, pro pána/:
Nekonečně lásky a něhu a něhu a něhu …
Jsem skromná …?
Kdepak, ale miluju Tě.
Ještě, už, přese všechno …
prostě miluju …
A tak bez hlavního chodu čekám
na dezert ...
Bibi
pěkný, moc
Úžasný začátek.... rozbíhá se to v nekontrolovatelných akordech přímo do duší... Za první 3/4 se hluboce klaním a smekám zároveň... Je to výborné! Poslední sloka trochu pokulhává a konec už lehce stojí... Vím, že je schválně napsán tak do odlehčení, ale....není to škoda?
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
V lokále života : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Píseň pro duši
Předchozí dílo autora : Noc bez konce ...
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
Martin Patřičný řekl o (ne)známá_firma :Před pár lety literatura přežila i svůj šílený nadbytek, těch, kdo píší, začalo být víc, než těch kdo čtou…ale – došlo k něčemu jinému: Tak dlouho se čekalo, že knihu zlikviduje televize, že knihy a čtení změní čtečky a audioknihy, o internetu nemluvě. Ale njestalo se to. Co se stalo doopravdy? Proměna je v tom, že vyhrály ženy. A vůbec nejde a nešlo o nějaké zápolení či o vítězství. Prostě jen daleko víc žen než mužů kupuje knihy, daleko víc žen čte a dnes myslím že i víc žen píše. Ženy zkrátka převzaly žezlo i otěže literatury a muži se sami odsunuli na vedlejší kolej, mimo mísu. Co všechno se muselo stát a stalo se od těch časů, kdy muži psali skoro všechny knihy a stvořili i všechny ženské postavy, o tom mám pár poznámek pod článkem. Literatura, královna kniha, byla vždycky něčím a nějak „ohrožená“. Teď tedy odkládá brnění a obléká košilku a sukni. Proměna literatury začíná. Co přinese, bůh suď. Nebo spíš bohyně?

