V lokále života

Oblečená,
přesto nahá,
pevně křehká
zkamenělá
pára
tající v Tvém úsměvu
laskáš, hladíš, nezraňuj,
tonoucí, ač na břehu.

V lokále života zadáš svou objednávku

Přineste prosím pro slečnu
/cože samota je vybrána?/:
Tak tunu nelidskosti, zoufalství bez břehu.
Číšníku – moment,
/ještě já objednám, pro pána/:
Nekonečně lásky a něhu a něhu a něhu …

Jsem skromná …?
Kdepak, ale miluju Tě.
Ještě, už, přese všechno …
prostě miluju …

A tak bez hlavního chodu čekám
na dezert ...