nic a všechno. Tak jako vždycky a tak, jak to mám ve zvyku. Rubrika naprosto neschodná s pointou, která vlastně neexistuje. haha.

Je to jen výplod mé choré mysli

Něco jako báseň

když se jí díváš (v představách) do očí..

Cesty od přítele, k příteli..miluji krajinu, jež míjím - jednou být na jednom z těch míst které vidíte prvně, naposledy, zapíše se do duše..

tak po dlouhé době něco přidávám. Trošku kratší, ale aspoň něco :)

„Quomodo cecidisti de caelo Lucifer qui mane oriebaris corruisti in terram qui vulnerabas gentes" - „Jak jsi spadl z nebe, Jitřenko, který jsi zrána vycházel, pospíšils k zemi, ty, jenž jsi zraňoval národy!” Zrada nejmilovanějšího nejvíc bolí...a křivda srdce zatvrdí. Navěky věkův...

Taková lehká inspirace "Pavanou za mrtvou infantku" Maurice Ravela.

Inspirovaná tím, že nic nestíhám, vše nechávám na poslední chvíli a jsem hrozný lajdák :D