Rád bych rozpoutal na tohle téma i diskusi. Je nesprávné podvést? Opravdu vždy? Existují výjimky? Existuje omluvitelná nevěra?

Včera večer se mi nějak jako člověk nechtělo spát, tak jsem popadla bloček, přisponkovala mini baterku a psala v posteli. Začala jsem psát na začátek jednu věc, kterou jsem měla dodělat, a při ní mě napadla ta skvělá idea na pár poetických řádků. Dopsala jsem hlavní práci a vrhla se na realizaci osvícené myšlenky. Sama jsem nevěděla, jak budu psát či tak, jelikož už několik týdnů jsem nedopsala ani jednu báseň, která zůstala v jiném notesu rozepsaná jako všechny díla, vzpomínky v paměti. Kreslila jsem písmenka po písmenku v mém typickém stylu psaní, gumovala, při deletování těch vybledlých slov jsem se náhle cítila zvláštním způsobem tak šťastně, euforicky. Téměř jsem zapoměla na všechen smutek, pesimismus a nostalgii kolem mě. Válela jsem se v posteli od žmolků vygumovaných barevných slov, dělala jsem to, co vždy zaměstnalo moje smysly a mohla jen tvořit a nepřemýšlet. Dosud, když jsem psala, nikdy jsem necítila takovej pocit. Bylo to krásné. Najít dokonalost takhle náhle. Snad nebyla anotace moc dlouhá, předem se kdyžtak omlouvám, pěkné počtení mé hříčky slov :)

na žádost známé, zveřejněno skrz mě. ( Pře o to, zda je to dobré... já tvrdím, že jo)

Budu ráda za postřehy a rady .. Přeci jenom, je to v podstatě prvotina :)

Pohádka o moudrosti, empatii a životním cyklu. (V eichlerské češtině.) Nenechte se, prosím, odradit nepoutavým názvem, možná obsahuje i reflexi dnešní doby.

Moucha má stovku očí,člověk vidí stokrát jinak

V Strážovských vrchoch, na stráži, nech ma môj anjel postráži...

Zanechte komentář, troufnete-li si.

Momentka v modrém světle...

Oklamán svědomím...

Je to těžké.....správně se rozhodnout. E

http://www.youtube.com/watch?v=mCluJ1jhYQk&feature=related jen pro ni a pro nikoho jiného

poeticky psaná úvaha o mém individuálním názoru na sečtělou společnost a o lidech, kteří knihy zbožňují, po přepracovaní by se mohla stát i básní... v závěru jsem se nechal inspirovat jedním Byronových citátem...