Jednou, ještě na jiném pracovišti, jsem si všiml, že má kolegyně je dnes jaksi jiná, celá rozjařená! Zeptal jsem se jí, co tak pěkného se přihodilo, že má takovou dobrou náladu! Se šibalským úsměvem mi odhalila své pravé rameno a na něm měla Henou nakreslenou krásnou pumu ve skoku! I já byl ten den nějak rozverný a o přestávce jsem jí napsal tuhle básničku. Ještě teď mi v uších zní její smích něžnou rolničkou!

Ty mi rozumíš... .)

Moje představa o posmrtném životě :D. Nevím, zda jsem zvolil správnou kategorii - strašidlné to moc není, ale je to takové ponuré, ale zase rozhodně ne smutné. Možná by se dalo popřemýšlet o fantasy, ale nevím. Samozřejmě je možný přesun.

Enjoy and recycle

Ze sbírky: "Uvadlá květena"

To jsem skládal,když jsem byl asi zamilovaný,nebo co..:-) Vždycky když se mnou cloumají nějaké emoce-pozitivní-tak skládám srandičky a negativní,tak zase nějaké depresivní. O lásce jich moc nemám..sakra,jak to?:-) Ale i tato,jak se tak dívám,byla šitá horkou jehlou.Ale co,když všechny,tak všechny!

Jen jednou ji uvidíš a ztratíš rozum docela.

..rychlá, skromná, ale přesto snad k zamyšlení hodná báseň :0)

momentka, co mně vmžiku napadla...

... protože jsi mi to už vysvětlil, že? Tím svým způsobem tak hrozně filozofickým a zamotaným... takže ani nevím, jestli to bylo odmítnuní, nebo co... Tvoje pojetí lásky a přátelství je tak podobný, že nejsem jediná, kdo se v tom ztrácí...

se ptáš ...