„Já vždycky u vás dostanu takovou žízeň, maminko" pochvaloval si Věrek po polévce „Ta je na tý práci snad to nejlepší" a zmizel k „Mostu", kde si dal pár velkých piv a jedno nebo dvě ty mrňavý, u kterých tamní strejcové dělali „ááá" a já pořád nevěděl proč.

Strýček hrál a s gustem od plic zpíval takový zvláštní písničky a tetička mu říkala, že ho jednou za toho Kryla zavřou za katr.

nemám tento song rád xd

Už se viděla na loži pekelném, obklopená Luciferem a jeho pohunky, kteří pod ní přikládají stále větší a větší polena. Plameny snad celého pekla ji olizují tělo a čerti se smějí a Belzebub křičí: Zabila čtyři děti! Otrávila je bramborovýma plackama! Zatopte víc! Sakra, kde jsou ta velká polena! Sekejte! Řezejte! Přitápějte! Ať se smaží vražednice…

Tohle byl jeden z textů, které jsem loni poslal na Trapsavce, když měl těch 50 let... Bylo to inspirováno písní Hele, lidi. I melodie je stejná...

Tato báseň pojednává o tom, co se může, ale také nemusí dít za zavřenými dveřmi. Bohužel se takové věci dějí....

Úplně hloupá pocitovka, napsaná v čekárně u zubaře, kde jsem dostala záchvat smíchu v křesle, no nakonec se smál i zubař a sestra, nevím jestli tedy ne mně, ale to je jedno. Brečim tam kde nemam a směju se tam kde jiní brečí

Inspirace od stejnojmené písně od Alana Walkera...