|
Záměr byl trochu jiný než závěr ... ale zkrátka mne to tam zavedlo, snad se to tedy alespoň trochu povedlo....
|
Zimní růže
V zahradě stále vidím kvést růže
i přestože mráz je chce svléct z kůže.
Ona se však stále snaží seč může
oslnit okolí svojí rudou krásou
a jde jí to – mé oči se po ní pasou.
Všechny už dávno sklopily hlavu
jen ona drze vyčnívá z davu.
Stojí stále zpříma nad ostatní je jiná
mezi zimou pokořenými se vyjímá.
Když ledovec si na ní zuby brousit zkusí
nakonec i on před ní smeknout musí
neb jím ozdobené okvětní plátky
nutí i jeho držet se zpátky.
Neboj se být jako ona
můžeš to zkoušet znova a znova.
Trny nenechavce spolehlivě odradí
ten šikovný se s nimi poradí.
Její krása a omamná vůně
jako když vstoupíš do teplé tůně
je to jak jemné bytí v ženském lůně
kdejaký muž potom dlouho stůně.
V zahradě stále vidím kvést růže
i přestože mráz je chce svléct z kůže.
Ona se však stále snaží seč může
oslnit okolí svojí rudou krásou
a jde jí to – mé oči se po ní pasou.
Všechny už dávno sklopily hlavu
jen ona drze vyčnívá z davu.
Stojí stále zpříma nad ostatní je jiná
mezi zimou pokořenými se vyjímá.
Když ledovec si na ní zuby brousit zkusí
nakonec i on před ní smeknout musí
neb jím ozdobené okvětní plátky
nutí i jeho držet se zpátky.
Neboj se být jako ona
můžeš to zkoušet znova a znova.
Trny nenechavce spolehlivě odradí
ten šikovný se s nimi poradí.
Její krása a omamná vůně
jako když vstoupíš do teplé tůně
je to jak jemné bytí v ženském lůně
kdejaký muž potom dlouho stůně.
Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.

