|
Záměr byl trochu jiný než závěr ... ale zkrátka mne to tam zavedlo, snad se to tedy alespoň trochu povedlo....
 30.11.2025 14 132(14) 0 |
Zimní růže
V zahradě stále vidím kvést růže
i přestože mráz je chce svléct z kůže.
Ona se však stále snaží seč může
oslnit okolí svojí rudou krásou
a jde jí to – mé oči se po ní pasou.
Všechny už dávno sklopily hlavu
jen ona drze vyčnívá z davu.
Stojí stále zpříma nad ostatní je jiná
mezi zimou pokořenými se vyjímá.
Když ledovec si na ní zuby brousit zkusí
nakonec i on před ní smeknout musí
neb jím ozdobené okvětní plátky
nutí i jeho držet se zpátky.
Neboj se být jako ona
můžeš to zkoušet znova a znova.
Trny nenechavce spolehlivě odradí
ten šikovný si s nimi poradí.
Její krása a omamná vůně
jako když vstoupíš do teplé tůně
je to jak jemné bytí v ženském lůně
kdejaký muž potom dlouho stůně.
V zahradě stále vidím kvést růže
i přestože mráz je chce svléct z kůže.
Ona se však stále snaží seč může
oslnit okolí svojí rudou krásou
a jde jí to – mé oči se po ní pasou.
Všechny už dávno sklopily hlavu
jen ona drze vyčnívá z davu.
Stojí stále zpříma nad ostatní je jiná
mezi zimou pokořenými se vyjímá.
Když ledovec si na ní zuby brousit zkusí
nakonec i on před ní smeknout musí
neb jím ozdobené okvětní plátky
nutí i jeho držet se zpátky.
Neboj se být jako ona
můžeš to zkoušet znova a znova.
Trny nenechavce spolehlivě odradí
ten šikovný si s nimi poradí.
Její krása a omamná vůně
jako když vstoupíš do teplé tůně
je to jak jemné bytí v ženském lůně
kdejaký muž potom dlouho stůně.
07.12.2025 - 17:29Homér: Děkuji za Tvůj názor, nicméně i přesto mám pocit, že báseň není snůškou nesmyslů a svůj přesah má a i jej sděluje. :-)
07.12.2025 - 13:41Kůže, růže, může. No promiň, to jsou lepší rýmy i v knížkách pro batolata. Vůně, tůně, lůně, stůně, tam už chybí jenom slůně.
Ano, říkanka, básněnka, srandy od psavce, rýmovat se může vše. Ale podle mě to není poezie, když v tom není nějaký přesah. Ale to už se řeší od dob Walta Whitmana. V básni by měl být život, radost, depka, smrt. Většinou je to jen takové blábolení pro vlastní okruh čtenářů. Zalíbit se, poplácat se po ramenou. No nic. Když už rýmy, tak si dej trošku záležet. Ta jednoduchost na konci řádků totálně zabíjí vše předešlé. A není to pravda, je to jen můj názor.
Ano, říkanka, básněnka, srandy od psavce, rýmovat se může vše. Ale podle mě to není poezie, když v tom není nějaký přesah. Ale to už se řeší od dob Walta Whitmana. V básni by měl být život, radost, depka, smrt. Většinou je to jen takové blábolení pro vlastní okruh čtenářů. Zalíbit se, poplácat se po ramenou. No nic. Když už rýmy, tak si dej trošku záležet. Ta jednoduchost na konci řádků totálně zabíjí vše předešlé. A není to pravda, je to jen můj názor.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Zimní růže : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Po boku anděla
Předchozí dílo autora : Pokušení
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
xaire [18], Cattaetmus [18], Thesssinka [17], Pufi [15], zdisa94 [14], Bylinka [14], Tvrdý-nouzák [14], Eriol [14], One Big Mistake [12], kopac [8]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)
