Bylo mi velmi dobře; tak dobře, že mě chvílemi přepadaly obavy, že na to někdo přijde. (prosinec 2021)

...

...

Další delší kapitola. Všimla jsem si, že občas píšu v minulém a občas v přítomném čase. Je to schválně. To, co je v minulém čase, píše vypravěč, to co je v přítomném čase, jsou pocity a myšlenky hlavní hrdinky.

vahajíci

***

Recenze na fantasy román Václava Švarce Eldaron: Prsten osudu. Učím se psát recenze, takže pokud o tom něco víte, budu vděčný/á, když mi to poradíte. (Vím, že recenze normálně nemá obsahovat rozuzlení, ale v tomto případě to asi jinak nešlo, protože jsem chtěl/a upozornit na to, že právě to rozuzlení je na románu pokažené.)

O víkendu jsem navštívila Jatka78 a představení Honey...nedalo mi to něco nenapsat

Co bychom si počali, kdybychom nemohli snít?

jména

Pokud někdo bydlí v sídle, kde je kostel, bývá kostelní věž to co je vidět z největší dálky a co je pro sídlo charakteristické, svým způsobem se kostely dotýkají všech, nesejde na tom, jestli věří v Boha nebo nevěří. Kostely se staly součástí naší krajiny. Báseň byla napsána pro Noc kostelů, která proběhla na jaře. Kostely byly vždy veřejným prostorem, zůstaly v nich otisky duší lidí, kteří tu žili před námi, možná v nich zůstanou i otisky našich duší.

...