|
....
|
|
Nevím, zda točí či netočí. Ale většinou, bublinky plavou vzhůru, jablko nepadá daleko, světlo pálí můru a...ona tam stejně pořád chce. Většinou.
|
|
Zavři oči, dýchej. Neboj se nadechnout toho pocitu. Nezraní tě, už ho dobře znáš.
|
|
|
|
|
|
pocitová
|
|
tak dlouho jdeme, až najednou cítíme, že ...
|
|
vidím co
|
|
Je konec takový?
|
|
...
|
|
|
|
|
|
někdy ...
|
|
|
|
https://www.youtube.com/watch?v=hJ402MTxDAI
|
|
Stokrát přejetá květina parním válcem poezie. Když já je mám tak rád. Líbí se mi jejich skromná a jednoduchá krása.
|
|
|
|
Když se babky rozjedou.
|
|
...
|
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
pocitová [18], elliiisska [18], maksym26 [15], milaren [15], Juřina [14], marion98 [9], Olina1111 [7]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)

