 08.01.2016 1 962(15) 0 |
Při vzpomínce na ovocné háje
číší ze mne listopad
závany větrů
v mé duši tančí napořád.
Hrozny co měnily oblohu
modraly do azuru
peřeje mraků
jež zpívaly na hudbu.
Praskání přírody v krbu
sladilo jinou frekvenci
obraz nektarových západů
přírody svěřenci.
V mém srdci však
nitě polopravd
na žádném místě
nezůstanem napořád...
číší ze mne listopad
závany větrů
v mé duši tančí napořád.
Hrozny co měnily oblohu
modraly do azuru
peřeje mraků
jež zpívaly na hudbu.
Praskání přírody v krbu
sladilo jinou frekvenci
obraz nektarových západů
přírody svěřenci.
V mém srdci však
nitě polopravd
na žádném místě
nezůstanem napořád...
09.01.2016 - 10:17Docela hezká lyrická veršovánka. Dá se to docela snadno a docela plasticky představit.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Procitnutí : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Ticho ve tvých očích
Předchozí dílo autora : Paprsky duše
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
Dívka v modrém řekla o milancholik :je v mém srdci ať už s ním, či bdím... pořád nevím, kde se stala ta úplně největší a nejposlednější chyba.. Ale asi o tom život je.. ach ty texty ach ty melodie... při tech vážně srdce prudce bije...
