|
|
Při vzpomínce na ovocné háje
číší ze mne listopad
závany větrů
v mé duši tančí napořád.
Hrozny co měnily oblohu
modraly do azuru
peřeje mraků
jež zpívaly na hudbu.
Praskání přírody v krbu
sladilo jinou frekvenci
obraz nektarových západů
přírody svěřenci.
V mém srdci však
nitě polopravd
na žádném místě
nezůstanem napořád...
číší ze mne listopad
závany větrů
v mé duši tančí napořád.
Hrozny co měnily oblohu
modraly do azuru
peřeje mraků
jež zpívaly na hudbu.
Praskání přírody v krbu
sladilo jinou frekvenci
obraz nektarových západů
přírody svěřenci.
V mém srdci však
nitě polopravd
na žádném místě
nezůstanem napořád...
Docela hezká lyrická veršovánka. Dá se to docela snadno a docela plasticky představit.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Procitnutí : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Ticho ve tvých očích
Předchozí dílo autora : Paprsky duše
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Raphael [18], LucasBun [15], Rico11 [14], incompris [14], taron [14], Akaren [13], jaroslav [12], Olivka [11], markky [9]» řekli o sobě
Máta řekla o Amelie M. :Fascinuje mě její humor a nadhled, do kterého dokáže zabalit životní moudrost a když je potřeba, okořenit ho i špetkou hořkosti. Umí mě rozesmát i rozplakat a to se povede málokomu. Krom toho je nesmírně milá čtenářka a velká podpora. Díky!

