Ty ve vodě, já na mol(u)

pláč nad sebou samým, nad životem a nemožností jisté věci řešit - jen přijímat, například : úředníky - ty mě teda dostali na kolena, naprosté životní rozčarování a víte, co je nejhorší? Vidět umírat lidi v nemocnici mě tak nepohoršuje a nerozrušuje, jako prach(s)prostá úřednická kontrola - absurdita, zbytečnost... zbytečnost až k pocitu na zvracení z těch nesmyslných nařízení a paragrafů.

Něco o mé ex.

Anička je v tom nevinně, je jen náhodná spolucestující

Víš…mám svý sny, i když stojím nohama na zemi…

Momentka. Nic zásadního. Někdy je výhoda chodit do práce v poledne. Ráno člověk na běžkách nepotká ani nohu.

aneb jak to taky zhruba mohlo všechno být...:-)

S těmi slovy jsem se jednou probudila.

...nevim...kam to zařadit.....neni to o lásce...

trocha pointy, která není žádnou novinkou....krátká blbost, kteoru mám ale ráda už kvůli těm polívkám =)